Knižní recenze

Recenze-Železný polibek

12. prosince 2014 v 5:00 | Anna Elizabeth Potter
Název: Železný polibek
Autor: Patricia Briggs
Díl: 3.
Série: Mercedes Thompson
Nakladatelství: FANTOM Print
Rok: 2010 (2008)
Anotace: Mercy Thompsonová sice umí měnit podobu - její charakter je však pevný. Když jejího bývalého šéfa a učitele zatknou pro vraždu a vlastní lid ho nechá hnít za mřížemi, je na Mercy, aby i navzdory jeho přáním očistila jeho jméno. * Mercy je však vystavena i jiné zkoušce. Vlkodlaci zrovna neprosluli trpělivostí, a pokud se Mercy nedokáže rozhodnout mezi dvěma muži, k nimž chová city, Sam s Adamem by mohli rozhodnout za ni.

Hodnocení: No prostě bomba! Rozhodně nejlepší díl z celé série! Já se nad stránkami na konci rozplakala.
Mercy tentokrát byla naprosto v pohodě holka. V tomto díle jsem zjistila, že se vlastně vůbec nemá ráda, jako osoba. Je to prostě normální holka.
Adam byl mnohem lepší. Skoro nepřikazoval Mercy, přesně tak jak ji nakonci druhého dílu slíbil (pokud si to teda pamatuji správně). V mých očích (a hlavně v mé hlavě) se stal ještě víc sexy, než kdy byl.
Samuela jsem taky začala mít ráda protože...ne to vám nemůžu napsat. Byl by to spoiler jako prase (omlouvám se za menší vulgarismy). No prostě už je mnohem lepší než v minulých dílech.
Lenny, ani nevíš jak ti musím poděkovat, že jsem právě na tvém blogu viděla knížku od této autorky. Kdybych na ni nenarazila, můj život by byl o tolik chudší!
Je pravda, že mě prvních sto stránek moc nebavilo, ale co následovalo potom, no to nemělo obdoby! Prostě něco tak úžasného! Já se opravdu rozbrečela, protože tahle knížka měla tak silný konec. Nejde to ani popsat (dobře, šlo by to popsat, ale to bych vám sem rovnou mohla přepsat celou knihu)...
Prostě kdo máte rádi, nebo vám nevadí svět příšer a různých nadpřirozených bytostí, rozhodně tuto sérii zkuste. Nic vám to neudělá, ba naopak. Nebojte se obálek, jsou sice nepovedené (aspoň podle mě), ale hlavy ani ruce nehryžou!
Je zajímavé, že ke knihám z této série nikdy nedokážu pořádně napsat pořádnou recenzi. Asi se za to budu muset nesnášet.
Jo a prosím omluvte mé gramatické chyby. Nemám chuť to teď ještě házet do worldu a přepisovat chyby.
Knize dávám jasných pět hvězdiček. I když začátek byl slabší, já protě nemůžu udělat jinak. Asi bych si to nikdy neodpustila! Dneska jsem nějaká divná (psáno 5.12. 2014)

Recenze-Asylum

2. prosince 2014 v 5:00 | Anna Elizabeth Potter
Asylum
Název: Asylum
Autor: Madeleine Rouxová
Nakladatelství: Jota
Počet stran: 304
Rok: 2014
Anotace: Mezi minulostí a současností se mohou odehrávat (h)různé příběhy. Kniha plná obrazů, které jste možná již spatřili ve svých nočních můrách.
Dan Crawford tráví léto v přípravce pro nadané studenty v New Hampshire College. Starý dům, bývalý ústav pro nepříčetné a nesvéprávné zločince, skrývá mnohá tajemství. Dan se svými přáteli Abby a Jordanem prozkoumávají temná zákoutí pochmurného domu, postupně je přepadají noční můry a dohánějí nevysvětlitelné události, mysteriózní zprávy a fotografie.
Brzy zjišťují, že ne náhodou všichni tři tráví prázdniny právě na tomto místě. Ústav totiž v sobě ukrývá klíč k velmi temné minulosti, která přátele spojuje. A jistá tajemství se derou na povrch.

Hodnocení: Tohle má být horor jo? Tak si pod pojmem horor představuju něco úplně jiného. Nevím, jestli nemám na autorčinu prvotinu moc velké nároky, ale kniha mi prostě nepřišla tak úžasná.
Začala bych asi stylem psaní, který mi připadal dost jednoduchý, a skoro jsem si připadalo, jako když čtu na internetu kapitolovou povídku. Přeci jenom, kniha by měla mít jinou kvalitu.
Hlavní hrdina Daniel byl celkem sympatický. Prostě normální chytrý kluk, kterého se baví učit a tak o prázdninách jede na takový školní kemp. Nijak jsem ji ho neoblíbila, ale ani nezprotivila. Fajn kluk.
Jeho kamarádi Abby a Jordan ale byli divní. Abby se s nimi najednou přestala bavit. Prostě ze dne na den puf a už ani slovo a Jordan to samé. Prostě se mi ani jeden nelíbil, ale Abby byla na koci už fajn.
Děj byl (aspoň se mi to zdálo) strašně předvídatelný. Někomu to nevadí, ale mě zrovna ano. Bylo prostě jasné, co se stane už několik stránek dopředu. Neříkám, že vždy, ale dost často ano.

Konec je strašně otevřený, takže je skoro jasné, že bude další díl. I když se mi tenhle díl tolik nelíbil, měl pěknou pointu a závěr byl sice zvláštní, ale docela promyšlený. Nejspíš si přečtu další díly (pokud budou), ale rozhodně budou (stejně jako tento díl) půjčené z knihovny.
Na goodreads jsem tomu dala 2 hveždy, protože tam jsou označeny jako It was ok. Tak bych spíš označila 3 hvězdy, takže já dávám 3.

Recenze-Všechno, nebo nic

26. listopadu 2014 v 5:00 | Anna Elizabeth Potter
Název: Všechno, nebo nic
Díl: 2.
Série: Aféra Blackstone
Autor: Raine Miller
Nakladatelství: Baronet
Rok vydání: 2013 (2012)
Počet stran: 250
Anotace: Druhá část série Aféra Blackstone! Pozor, nebezpečí! Láska, za kterou stojí bojovat. A muž, který vsadil vše na jednu kartu.
Ethan Blackstone má život v troskách. Zradil Brynninu důvěru a ona od něj odešla. Ethan se ale tak snadno nevzdá, nechce žít bez své americké krásky. Vášeň mezi nimi je neskutečně spalující, ale temná tajemství z jejich minulosti, která jeden před druhým skrývají, mohou jejich společnou cestu jednou pro vždy zničit. Vzhledem k politické hrozbě, která Brynne ohrožuje, musí Ethan ve velmi krátkém čase zmobilizovat veškerou sílu a důvtip, aby svou lásku ochránil před nebezpečím, díky kterému by ji mohl ztratit navždy. Dokáže Ethan pomoci Brynne vymanit se z minulosti, která ji děsí ve snech? Sevře ji opět v náručí a získá si její důvěru? Láskou posedlý muž je schopen udělat cokoli, aby znovu přivedl do svého života ženu, kterou miluje. Vrhá se do toho po hlavě. A získá buď všechno, nebo nic.


Hodnocení: Jak bych vám to vysvětlila? No prostě, když jsem dočetla první díl, hned jsem běžela k počítači a zarezervovala jsem si v knihovně i tu druhou. Příběh mě opravdu příjemně překvapil a já prostě musela hned vědět pokračování. Knihu jsem přečetla za jedno odpoledne (a předešlí díl zase za jedno dopoledne, ale to jsem tam zapomněla napsat).
Opět děj není převratný, ale tady už se mi zdál trošku nudnější než v tom prvním. V prvním díle se mi zdál uspěchaný konec, tady se mi zase zdál uspěchaný začátek.
Brynee na sebe v tomto díle prozradila všechna tajemství a musím uznat, že to bylo docela maso. Přečetli jsme si i pár Ethanových vzpomínek a to bylo taky docela drsné.
Tento díl, byl psaný z pohledu Ethana a líbilo se mi to o dost víc, než pohled Brynne. Nějak se mi to zdálo lépe popsané a obecně prostě lepší.
Myslím, že konec je trochu přehnaný. Samozřejmě je čtenářovi jasné co se na konci dělo, i když to nechápal ani Ethan, nebo dokonce Brynne.
Opravdu mě zajímá, co se z toho nakonec vyklube. Celá série má zatím čtyři díly a já si možná hned zítra běžím pro díl třetí. Uvidíme, jak mi vyjde čas. Možná až za týden.

Kniha má oproti první velké plus za styl, ale zase se mi méně líbila obsahově. I když je to docela vyrovnané. Tomuto dílu dám čtyři hvězdy.

Recenze-Sedmikrásky

25. listopadu 2014 v 5:00 | Anna Elizabeth Potter
Název: Sedikrásky
Autor: Kristina Ohlssonová
Nakladatelství: Kniha Zlín
Rok: 2013 (2010)
Počet stran: 406
Anotace: V bytě na stockholmském náměstí Odenplan je nalezen zastřelený kněz s manželkou. Zdá se, že oba spáchali sebevraždu, nejprve muž a po něm i jeho žena. V dopise na rozloučenou kněz vysvětluje, že poté, co si jeho dcera sáhla na život, nemohl dál žít. Ali čeká v zamčeném bytě na zprávu. Z Iráku zmítaného násilnostmi utekl do Švédska, kde doufá v lepší budoucnost. Jediné, co po něm jeho dobrodinec požaduje, je jednoduchá protislužba. O jejich dohodě ale musí mlčet. V Bangkoku se zatím mladá Švédka ocitá čím dál odříznutější od okolního světa. Někdo kousek po kousku boří celý její život. Zatímco po ní pátrá thajská policie, ona se na vlastní pěst snaží najít toho, kdo to má na svědomí. Dvojnásobné vraždy na Odenplanu se pod vedením Alexe Rechta ujme spolu s dalšími kolegy Fredrika Bergmanová. Brzy pochopí, že se jedná o něco mnohem složitějšího, než jen o sebevraždu. Zdá se, že různé události odehrávající se ve Švédsku i v zahraničí spolu nějak souvisí. Otázka je jak. Čas ubíhá, ale ti, kdo něco vědí, mlčí.

Hodnocení: Ach Kristino…kdy už se poučíš? Tak jako v první knížce, se mi zdálo, že děj se začal hýbat, až v polovině knihy. Tak jsem tedy četla, ale po 200 stránkách jsem si byla skoro jistá, že knihu odložím a vrátím se k ní někdy jindy, nebo vůbec. Ale samozřejmě jsi mě nezklamala a děj se zrychlil o sto procent.
Zastřelím tě za ten konec, protože tak dojemný konec jsem už dlouho nečetla. Popravdě jsem myslela, že asi budu brečet.
Taky celou dobu čekám, až se dají Alex a Frederika dohromady, ale ty pořád nic.
Alexe jsem si zamilovala už v první knize a tady byl snad ještě lepší. Prostě nejlepší velitel všech dob. Strašně se mi líbí a navíc je prostě úžasný (asi musím přestat, jinak byste tady četli jenom povídání o tom, jak je Alex úžasný). Když Alex řekl Frederice, že mu bude chybět, až odejde na mateřskou, myslela jsem, že to nepřežiju (to je jenom takový detail).
Frederika se mi tentokrát zdála už o dost lepší, než v první knize. Její city byly mnohem lépe popsané a celkově na mě působila prostě víc jako člověk. Navíc čeká miminko a o to víc mi byla sympatičtější.
Pedro je pořád stejný debil, aspoň na začátku knihy. Potom se teda zlepší a už ho mám radši, jelikož se vrátí k manželce.
V týmu se objeví nová postava a to Joar. Ten je mi teda extrémně nesympatický. Dělá ze sebe nejlepšího agenta pod sluncem. No nebudu ho tady radši moc popisovat.
Styl psaní se mi strašně dobře čte a Kristinu považuji za jednu z mých nejoblíbenějších autorů.
Děj byl psán tentokrát ze tří pohledů. Nevím proč, ale mě prostě vyhovuje ten jeden pohled, ale u této knihy mi to tolik nevadilo a určitě to knihu osvěžilo. Jenom jste věděli víc věcí než vyšetřovatelé, takže vám pořád bliká v hlavě: "Tak už na to sakra přijděte! Vždyť je to úplně jasný!"

Konec byl prostě bombový. Opravdu Kristinu miluju, ale zároveň bych jí nejradši zabila za tu polovinu knížky, která je absolutně nezáživná. Kdyby ta první půlka byla aspoň z poloviny, tak dobrá jako ta první, tak bych knize dala pět hvězd. Takhle ode mě dostane čtyři.

Recenze-Vraždy s monogramem

21. listopadu 2014 v 5:00 | Anna Elizabeth Potter
Název: Vraždy s monogramem
Autor: Sophie Hannah
Počet stran: 335
Nakladatelství: Knižní klub
Rok: 2014
Anotace: Nejslavnější postava z pera královny zločinu je zpět…
Potomci Agathy Christie svolili k návratu Hercula Poirota na stránky nových napínavých příběhů - nesnadného úkolu důstojně navázat na tradici poirotovských detektivek se ujala bestsellerová autorka Sophie Hannah.
Výsledkem jsou Vraždy s monogramem, spletitý případ zasazený do Londýna 20. let minulého století - ďábelsky chytrý hlavolam plný falešných stop a snadno přehlédnutelných, o to však důležitějších detailů může rozřešit jen legendární belgický puntičkář a jeho brilantní "malé šedé buňky".

Hodnocení: Nejdřív jsem knihu vůbec nechtěla číst. Zastávám názor, že je prostě špatné napsat příběh s hrdinou někoho jiného. Je to jakoby autorka psala fanfiction. Teta mi však knihu dala k narozeninám, a tak knihu prostě přečíst musím. Následně se přidala blogerka Luci, že uvidí podle mé recenze, jestli se do té knihy dát. No takže jsem ji okamžitě popadla a začala číst.
Nejdřív se mi kniha vůbec nelíbila. Děj je psaný z pohledu policisty Catchpoola což je přítel Poirota. Připadalo mi to trochu jako Sherlock Holmes s Watsonem. Prostě ten policista je prostě pořád vedle. Taky se mi kniha nelíbila, protože Poirot se choval prostě úplně jinak.
Chtěla jsem knihu zavříl, ale táta mi řekl, ať se na to nedívám jako na další Christie. Věděla jsem, že to musím brát, jakože jsem Poirota nikdy nečetla a tohle je prostě detektivka.
Opravdu jsem to tak začala brát a hned se mi kniha zdála lepší. Děj byl po celou dobu knížky napínavý a to už se dlouho nikomu nepodařilo. Vždycky se prostě aspoň u pár stránek nudíte, ale tady jsem se nenudila ani na jedné.
Hlavní postavy tu nebudu popisovat protože už je znáte Poirot samozřejmě. No prostě to nebyl on, ale chápu, že to psal někdo jiný.
Celkově knize nemůžu nic vytknout i kdybych chtěla. Pár překlepů v knize, ale za to nemůže autor. Konec byl naprosto úžasný. ale možná trošku už přehnaný. No ale nevadí! Byl prostě super. Myslím, že knize musím dát plný počet hvězd. Ale moc se mi do toho nechce

Recenze- Nahá

20. listopadu 2014 v 5:00 | Anna Elizabeth Potter
Název: Nahá
Díl: 1.
Série: Aféra Blackstone
Autor: Raine Miller
Nakladatelství: Baronet
Rok vydání: 2013
Počet stran: 175
Anotace: Američanka Brynne Bennettová, studentka výtvarného umění na Londýnské univerzitě, si občas přivydělává jako modelka a veškerý svůj čas dělí mezi školu a práci. Když si úspěšný britský podnikatel Ethan Blackstone koupí její nahý portrét, Brynne zjistí, že tento muž odmítá brát "ne" jako odpověď. Touží po ní, chce ji mít ve své posteli, a když ji získá, udělá vše, aby si ji udržel. Ethanova dominantní povaha Brynne okouzluje a přitahuje, a to navzdory traumatům, která si v sobě mladá žena nese. Není však jediná, kdo má v jejich vztahu tajemství. Velké tajemství. Dokáže Ethan zbavit dívku jejích démonů? Dovolí mu to Brynne, nebo je přízraky minulosti oba zničí?
Hodnocení: Pokud čekáte knihu s převratným a ďábelským dějem, mám pro vás užitečnou radu, nekupujte si erotické knihy. Přeci jenom tak nějak musíte čekat, že to o ději zase tolik nebude.
Jelikož jsem k této knize přistupovala s tím, že tam nebude nějak složitý děj, byla jsem mile překvapena. Zatím jsem těch knih teda moc nečetla, ale tahle měla velice pěkný děj a navíc docela zajímavý. Přišlo mi ale, že to autorka na konci trochu uspěchala, ale tak knížka má 175 stránek, takže to samozřejmě naznačuje, že to nebude tak obsáhlé dílo.
Brynne (mimochodem vůbec nevím, jak mám její jméno číst, ale dobře) se mi docela líbila. Normální holka, která si přivydělává modelingem. To v dnešní době není nic zvláštního. Takže jak píšu, normální hrdinka a to se mi na ní líbilo. Nebyla to hrdinka, která byla přehnaně dokonalá, měla i své stinné stránky.
Ethan. Tak kdo by Ethanovi odolal? Sympatický džentlmen. Tady se mi zdálo, že Ethan byl ze začátku trošku moc dokonalý, ale nakonec se i u něj objevila druhá, ta horší stránka. Musím říct, že někdy žárlil až moc, ale kdo dneska přehnaně nežárlí, že?
Tak přemýšlím, že mi asi nejvíc sedla jedna z vedlejších postav Gabriela (myslím, že se tak jmenovala). Přirostla mi k srdci, protože byla jako já. Milá, přátelská a hlavně Brynne pomáhala v těch horších chvílích a prostě byly nejlepší kamarádky.

Tento díl byl psán z pohledu Brynne a styl psaní se mi líbil. Takže já vlastně ani nemám knize co vytknout. Nezbývá mi tedy nic jiného než jí dát plný počet.

Btw. recenze na Vraždy s monogramem bude zítra. V úterý jsem to už dočetla, ale včera jsem na to neměla čas. Tuhle recenzi mám napsanou už asi dva měsíce, ale nějak se zasekla u beta-readerky.

Recenze-Tanec s nepřítelem

4. října 2014 v 5:00 | Anna Elizabeth Potter
Obálka titulu Tanec s nepřítelem
Název:Tanec s nepřítelem
Autor: Paul Glaser
Nakladatelství: Triton
Počet stran: 273
Rok vydání: 2014 (2010)
Anotace: Paul Glaser objeví během návštěvy Osvětimi mezi vystavenými exponáty kufr z Nizozemska se svým jménem. Rozhodne se, že začne pátrat po válečné minulosti své rodiny.
Postupně odhaluje neuvěřitelný příběh sestry svého otce, tety Roosje. Najde její deník, mnoho fotografií, filmy, dopisy a písně. Roosje byla úspěšná učitelka tance. Když vypukla válka, začal její manžel sympatizovat s nacisty a svou židovskou ženu udal. Roosje byla zatčena a poté vězněna v několika koncentračních táborech.
Kousek po kousku skládáme Roosjin utajený život jako stavebnici. Je to příběh silné, citlivé a nebojácné ženy, která si přes všechna protivenství zachovala životní optimismus. Nezlomily ji ani děsivé zkušenosti z koncentračních táborů. Ve svém deníku, ze kterého tato kniha vychází, Roosje napsala: "Abych uchovala vzpomínky na ztracenou minulost, píšu o svém životě knihu. Potřebuju minulost, abych mohla žít budoucnost."

Hodnocení: Tahle kniha mi vyrazila dech. To je to první, co vám můžu sdělit.
Minulý školní rok jsme se v dějepise učili druhou světovou válku a velice mě zaujal Holocaust (vyvražďování Židů). Naše učitelka o tomto tématu nehodlala mluvit a tak jsem se o tom zajímala na vlastní pěst. Zjistila jsem, že mého tatínka to taky velice zajímá a má plno knížek s touto tématikou. Asi za týden jsme byli v knihkupectví a právě tehdy mi tatínek koupil tuto knihu. Dostala jsem se k ní však až teď.
Když jsem četla tu knihu, pořád mi v hlavě zněla jediná věta. Ta žena měla strašné štěstí. Tak neuvěřitelné štěstí…
Za plno rozhodnutí, nebo proslovů co za tu dobu měla, by měla být už dávno zabita Němci, ale ona to všechno přešla a přežila druhou světovou válku. Jak, to ani nedokážu vysvětlit. Kniha vypráví o jejím životě od jejích 17-ti. Prolíná se to kapitoly z pátrání autora, protože zmíněná žena byla jeho teta, nikdy se s ní však nesetkal, a tak po ní pátrá.
Když jsem se na konci dočetla, že žena umřela v roce 2000, nějak jsem to nemohla rozdýchat. Příběh této ženy vychází najevo až po deseti letech od její smrti.
Vždycky jsem si myslela, že Nizozemci v tom byli vcelku nevině, ale kniha mi otevřela oči. V Nizozemsku bylo zabito 85% Židů, ale v jiných zemích to bylo okolo 10-20%. Už jenom tato statistika by měla něco říct…
Kniha byla napsána velice čtivě a já ji přečetla za tři dny. Kašlala jsem i na učení, ale nakonec mě z žádného předmětu nevyzkoušeli, takže dobrý.
Pokud jsem pochopila, není to autorova první kniha, takže se pokusím sehnat i další.

Knihu doporučuji každému, komu nevadí číst trošku drsnější scénky z koncentračních táborů.

Recenze-Krevní pouto

28. září 2014 v 5:00 | Anna Elizabeth Potter

Název: Krevní pouto
Autor: Patricia Briggs
Série: Mercedes Thompson
Díl: 2.
Rok vydání: 2010 (2007)
Počet stran: 286
Nakladatelství: FANTOM Print
Anotace: Druhá kniha s Mercedes Thompsonovou v hlavní roli…
V dnešní době vládne světu věda, která zakazuje upalování, topení nebo veřejné lynčování čarodějnic. A průměrný zákona dbalý občan se naopak nemusí bát příšer ve tmě. Někdy lituji, že nejsem průměrný občan… Mercy Thompsonová má přátele na hlubokých místech - a v temnotě. A teď jednomu z nich dluží laskavost a souhlasí, že pomůže příteli Stefanovi předat vzkaz jednomu z upírů. Ale tento upír není obyčejný - a stejně tak démon, který v něm přebývá…

Hodnocení: Druhý díl této (zatím) povedené série se mi líbil méně než ten první. Přečetla jsem ho asi za deset hodin, protože jsme na adapťák a z adapťáku jeli v obou případech čtyři hodiny. Děj byl docela promyšlený, ale vůbec se mi nelíbí, že autorka začíná psát už o třetím muži, který k Mercy něco cítí. Už se mi to zdá prostě až moc lidí. Už ty dva jsou příliš. Jednou se líbá s prvním a za pár kapitol se líbá zase s tím druhým. Taky mi přijde, že se Mercy v tomhle chová jako nějaká puberťačka. Teď mě políbil tenhle, tak se mi líbí tenhle, a jakmile mě políbí jiný, už se mi zase víc líbí tenhle. Tak už si to, Mercy, sakra ujasni!

Jak tak přemýšlím, asi změním hodnocení. Původně jsem této knize chtěla dát čtyři "hvězdičky", ale myslím, že dám tři. Opravdu mě ten milostný…to ani není trojúhelník, prostě všichni muži milují Mercy. Nepřijde mi zase tak skvělá, jak si nejspíš autorka myslí, když se do ní zamiluje každý chlap, který se s ní baví. Myslím, že autorka si musí uvědomit, že její hlavní postava nemůže být úžasná a dokonalá, musí mít taky nějaké slabiny, a ne všichni ji musí zbožňovat.

Recenze-Mrazení

26. září 2014 v 17:05 | Anna Elizabeth Potter

Název: Mrazení
Autor: Maggie Stiefvaterová
Série: Vlci z Mercy Falls
Díl: 1.
Rok vydání: 2010 (2009)
Počet stran: 337
Nakladatelsví: Argo
Anotace: Romance mezi vlkodlaky. Něžný milostný příběh prodchnutý působivou melancholií a tragikou.
V lesích kolem amerického městečka Mercy Falls u kanadských hranic žijí vlci. Jednoho dne stáhnou z houpačky u nedalekého domu malou Grace. Pokoušou ji, ale vlk se žlutýma očima ji odtáhne do bezpečí. Od té doby dívku vlci fascinují, zvlášť její zachránce. Když o několik let později vlci napadnou Graceina spolužáka, chlapi z městečka vezmou pušky a uspořádají na ně hon. Ještě ten večer najde Grace na verandě svého domu postřeleného chlapce se žlutýma očima. Je to její vlk. Sam žije dva životy. Zimy tráví ve vlčí kůži se svou smečkou, v létě je na pár měsíců člověkem, než ho mráz promění zpátky ve vlka. Každý rok je však doba, po kterou může být člověkem, kratší. Sam ví, že přijde rok, kdy už na sebe lidskou podobu nevezme. Jenže ani on ani Grace se s tím nechtějí smířit, ne teď, když se konečně setkali. Jenže zima se blíží a Sam musí bojovat, aby neztratil sám sebe a taky Grace. Protože tentokrát už to bude navždy.

Hodnocení: Knížek typu vlkodlak a teenagerka je už strašně moc. A mě bylo jasné, že tahle knížka nijak extra originální nebude, ale to jsem se zmýlila. Kniha měla velice originální děj a byla docela dobrá. Samozřejmě mi bylo jasné, že to musí skončit dobře, protože mám na poličce další dva díly.
Grace byla hrdinka bez chyb. Opravdu mi takovéto hlavní hrdinky vadí. Rodiče se o ni nezajímali a tak byla strašně moc samostatná. Nezájem rodičů mi přišel velice přehnaný. Sam s ní mohl spát v ložnici donekonečna, protože její rodiče se na ni, ani nepřišli podívat, když přišli pozdě večer domu.
Sam byl…já ani nevím jaký. Prostě kluk, se kterým chce chodit každá, takže taky perfektní. Tedy až na to, že byl vlkodlak a hrozilo, že už se nikdy nepromění v člověka.
Celkově knížka na mě zase tak špatný dojem nedělala, ale stejně ji nemůžu dát plný počet, ale musím uznat, že tady mi psaní dvojím pohledem nevadilo. Někdy to ten autor podá tak, že mi to vůbec nevadí a někdy (jako třeba u Eseje o tragédii) to zkrátka nevyjde.

No tak si aspoň můžu odškrtnout knihu z mého nepřečteného seznamu z mé knihovny, ale zase mi jedna přibyla, takže počet je stále 44, pokud se nepletu.

Recenze-Manželská smlouva

17. září 2014 v 18:08 | Anna Elizabeth Potter
Název: Manželská smlouva
Autor: Jennifer Probstová
Série: Manželství s milionářem
Díl: 1.
Rok vydání: 2013 (2012)
Počet stran: 219
Nakladatelství: Ikar
Anotace: Aby zachránila dům, pomůže Alexe už asi jen kouzlo. V životě by jí však nenapadlo, že jedno takové jí do cesty přičaruje staršího bratra její nejlepší kamarádky - a mocného muže, který jí zlomil srdce. Miliardář Nicholas Ryan sice v institut manželství nevěří, ale aby se mohl stát dědicem rodinné společnosti, potřebuje sehnat manželku. A to rychle. Když se dozví, že sestřina dávná kamarádka má finanční trable, dá Alexe odvážnou nabídku. Má to být manželství s jednoduchými pravidly: nezaplést se, nezamilovat se a jeden rok předstírat pár. Je to jen obchod. To přece nemůže být tak těžké zvládnout, ne?


Hodnocení: Na knihu jsem měla zálusk už rok. Netroufla jsem si o ni požádat tátu, protože ukázka na zadní straně, je na můj věk dost odvážná. Takže zbyla jediná možnost, a to knihovna. V pátek jsem si pro knihu zašla a přesně v 15:00 jsem ji začala číst. Skončila jsem v 20:25 a moje tělo chtělo skákat po pokoji a řvát, jak je to úžasné. Z toho vyplívá, že kniha se mi moc líbila. Napsaná je čtivě a erotika tam není na každé stránce, jako v 50 odstínů (já ani nevím čeho).
Alexa byla úžasná. Ona sama byla jako anděl a tolik potom Nicholasovi věřila. No prostě úžasná postava, kterou najdeme dnes už asi jenom v knížce.
Nicholas byl ze začátku nafoukaný, ale na konci z něho byl úžasný chlap. Počkat? Tohle se děje skoro v každé knížce, ale já to autorce nevyčítám. Jak jinak taková knížka může skončit? Byl to teda fakt hajzl, ale dokázal přistoupit na Alexina pravidla a to se mi líbilo.

Jediné co bych vytkla (kromě klasického happy-endu, ale to takováto kniha potřebuje) je strašně uspěchaný děj. Málokdy jsou kapitoly den po dni. Většinou jsou třeba po dvou týdnech a ten konec je teda velmi rychlý. Myslím, že ta knížka mohla mít takových 250 stránek. Těším se na další díly, dohromady jsou zatím tři, ale čtvrtý už brzo přijde do knihkupectví. Myslím, že si jdu zarezervovat další díl. Jediný problém u mě je, že když jsou ty další díly o jiných párech (což jsou), tak já už si je nikdy neoblíbím tolik, jako ten úplně první.

 
 

Reklama