Recenze-Hlavně to nikomu neříkej

14. srpna 2017 v 11:57 | Anna Elizabeth Potter |  Knižní recenze

Název: Hlavně to nikomu neříkej
Autor: Miroslava Varáčková
Nakladatelství: #BOOKLAB
Rok: 2017 (2015)
Počet stran: 238
Hodnocení na GR: 3.82
Hodnocení na DK: 81%
Děj: Eva žije jenom se svým starším bratrem. Matka je v Anglii, kam utekla před rodinnými problémy a její otec je mrtvý. Matka jim sice každý měsíc posílá dost peněz, a když přijede, tak přiveze plno drahých dárků, ale hned se zase otočí a jede zpět. Dalo by se tedy říct, že skoro žádnou matku nemá. Její bratr je velice ochranitelský a také po otci zdědil kapánek agresivity a výbušnosti. Stále Evu kontroluje, a jakmile se mu neozve, tak jí bombarduje telefonáty a zprávami. Aby toho nebylo málo, ve škole Evu velice tvrdě šikanují. Nabádají ji k spáchání sebevraždy, posmívají se jí kvůli ošklivé jizvě, která jí hyzdí obličej. Jediné, kde se Eva cítí dobře, je taneční klub. Se svým nejlepším kamarádem a tanečním parterem Lukášem je šťastná a on je jediný, kdo jí drží nad vodou. Co se ale stane, když Lukáš odjede do Francie? Útoky ve škole se začínají stupňovat, až se stane něco, co už je za hranicemi všeho. Dokáže to Eva ustát? A když se objeví někdo, kdo jí má možná opravdu rád, dokáže to Eva přijmout? Možná je pro ní už moc pozdě…

Hodnocení: Když mi kniha přišla v záhadném balíčku od Slovartu, byla jsem velice překvapená. Knihu už jsem na internetu zaregistrovala a stále jsem nevěděla, jestli si ji chci přečíst nebo ne. Slovart toto dilema vyřešil za mě. Dohodly jsme se s Kájou z penny-and-books.blog.cz, že si knihu přečteme spolu, ale k tomu bohužel nedošlo a já vám tuto knihu můžu zrecenzovat, až teď.
Chtěla bych všechny upozornit, že tohle rozhodně není oddechová kniha. Nebo aspoň na mě tak nepůsobila, protože v ní jde převážně o šikanu a to o šikanu opravdu velice hnusnou. Já sama jsem několikrát chtěla zvracet nebo brečet, protože mi hrdinky bylo opravdu líto. Kdyby se tohle stalo mně, je možné, že bych se naprosto psychicky zhroutila a bůh ví, jestli bych se z toho ještě někdy dostala. To na knize oceňuji. Zabývá se tématem, o kterém by se mělo mluvit, a které by se rozhodně mělo řešit. Šikana je bohužel všude kolem nás, i když jí někdy nevidíme. Sama samozřejmě nevím, v jaké situaci byli Evini spolužáci (myslím ti, kteří se šikany neúčastnili), ale myslím, že bych to nahlásila, nebo bych se ji minimálně nějak zastala. To, co ji dělali, bylo opravdu hrozné a já bych se na to dívat nevydržela.
Bohužel, co mi na této knize opravdu hodně vadilo, byla ta strašná předvídatelnost. Skoro celou knihu mi bylo naprosto jasné, co se stane a hlavně, jak to celé dopadne. Přiznávám, že mě v knize překvapily celkem dvě věci (ale o těch přeci nemůžu psát, to by byl spoiler). Kniha vás pochopitelně mnohem méně baví, když vás skoro na žádné straně nic nepřekvapí.
Evy mi bylo samozřejmě líto, ale vadilo mi, že to nebyla schopná nikomu říct. Já chápu, že ona v té chvíli už opravdu nikomu nevěřila a taky nevěřila, že by s tím někdo něco udělal, ale opravdu si myslím, že by se jí aspoň trochu ulevilo, a kdyby se někomu mohla zpovídat, tak by mohla tu šikanu třeba i více zvládat. Jinak jsem ji měla ráda a opravdu moc jsem jí celou knihu chtěla pomoct, ale bohužel to nešlo.
Přišlo mi, že postava Iva byla poměrně odfláknutá, nebo spíš nerozvinutá. Vím, že kniha měla bát hlavně o Evě a šikaně, ale Ivo se mi zdál taky velice zajímavý. Nejvíc asi tím, že i když už byl na vysoké a Eva ve třeťáku na střední (tudíž byli už oba dva poměrně staří), měl pořád potřebu se jí omlouvat tak, že se k ní tulil a potřeboval s ní mít nějaký fyzický kontakt. V jejich věku už mi to nepřišlo úplně normální. Bylo by dobré vidět, co ztráta rodičů udělala s Ivem. Nebo teda, aspoň mě by to zajímalo.
Oceňuji, jak je kniha pěkně graficky zpracovaná. Určitě to čtenáře víc baví, když například zprávy jsou napsané tak, jako kdybychom to opravdu četli na mobilu. Myslím, že i dělení příběhu na měsíce bylo pěkné, dodávalo to pocit, že kniha je vlastně Evin deník.
Obálka je pěkná a myslím, že v obchodě zaujme, i když není moc barevná. Jenom mám takový pocit, že ta slečna má strašně dlouhý krk, ale to se mi asi jenom zdá.
Ještě jedno plus, které mě napadá je, že se kniha čte opravdu rychle. Já jí kromě prvních třicet stran měla za jedno odpoledne.

Knize dávám tři hvězdy, protože mi opravdu vadilo, jak byla předvídatelná a ten konec byl takový…no však to třeba poznáte. Také mi tedy vadilo nedotáhnutí některých postav. Ocenila bych, kdyby kniha byla delší a nezaměřovala se jenom na Evu.

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Slovart!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Casion Casion | Web | 14. srpna 2017 v 12:28 | Reagovat

O knihe som už počula a zaujala ma témou šikany, avšak osobne takéto príbehy nevyhľadávam. Zatiaľ teda nemámv pláne ju čítať, raz sa to ale možno zmení. Vďaka za tvoj názor, aspoň viem o knihe viac :-)

2 crazyjull crazyjull | Web | 20. srpna 2017 v 15:00 | Reagovat

O knize slyším poprvé, ale zní celkem zajímavě. Pokud se k ní nějak dostanu, tak si jí přečtu, protože téma šikany mi přijde celkem zajímavé na čtení. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama