Srpen 2017

Recenze-Vina

31. srpna 2017 v 12:07 | Book is always the answer |  Knižní recenze

Název: Vina
Autor: Věra Kadlecová
Nakladatelství: Klika
Rok: 2016
Počet stran: 238
Hodnocení na GR: 4.33
Hodnocení na DK: 87%
Děj: Beata sice dopsala knihu o Evině životě, ale nemůže ji vydat. Evina dcera Ester se úspěšně stará o to, aby se to nikdy nepodařilo. Bojí se, co všechno o ní Eva řekla. Bojí se, že by tam bylo ono tajemství, které mezi nimi leží od jejích šestnácti. Beata se nehodlá tak lehce vzdát. Bojuje, aby dodržela slib, který dala Evě. Také se z ciziny vrací Evin syn Arnošt a ten se chce dozvědět, jak to vlastně bylo s jeho matkou a neví, komu má věřit. Nejde tu ovšem jenom o Beatu. Ester se nám v této knize odkrývá a my zjišťujeme, proč vlastně svoji matku tak nesnášela.

Hodnocení: Věděla jsem, že paní Kadlecová píše skvělé psychologické romány, ale tahle kniha mě opět dostala. I přes to mě bohužel tato kniha bavila méně než "Panenka". To je jeden z důvodů, proč recenzi píši, tak dlouho po dočtení knihy. Nedokázala jsem si na ni udělat názor a popravdě, i teď s tím mám docela problém.
Kniha navazuje na předešlý autorčin román jménem "Panenka". Proto bych doporučovala číst je, tak jak jdou za sebou. Není to ovšem povinnost. V příběhu se zorientujete, i když si přečtete jenom "Vinu". Toho si na knize cením. I když jsou s "Panenkou" poměrně dost propojené, jde číst každá zvlášť.
V této knize jde především o Ester a to byla nejspíš to, proč jsem si knihu tak nezamilovala. Ester jsem nesnášela už od prvních pár stránek v předešlém díle. Samozřejmě vím, jak to všechno měla těžké, a že za to, jaká je, může taky Eva, ale i přes tyto indicie, jsem jí to, co dělá, nedokázala odpustit. A když máte poměrně velkou část knihy zaměřenou na osobu, kterou nesnášíte, asi se vám moc líbit nebude (aspoň, tak je to u mě, nevím jak u vás).
Taky jsme zde zjistili (nebo tedy aspoň já), že Beata není tak dokonalá, jak to v prvním díle vypadalo. Dá se říct, že tak trochu nemyslí na ostatní a věří v to, že i když na ostatní bude kašlat, jim to vadit nebude. Jelikož jsem Beatu měla opravdu hodně ráda, tak mi tato kniha dala poměrně velkou ránu mezi oči. Celou knihu jsem se s tím, co dělá, nějak nedokázala smířit a byla jsem na ni hrozně naštvaná.
Z toho vyplívá, že když jsem na hlavní postavy naštvaná skoro celou knihu, nemohla jsem si ke knize vytvořit extrémně pozitivní názor.
Co se mi zde ale velice líbilo, byly pasáže s Oliverem, což je další postava v románu. Opravdu moc mě jeho příběh bavil a na jeho kapitoly jsem se moc těšila. Myslím, že to byl skvělý nápad, přidat do knihy další postavu, která má zase svůj příběh, který, i když to nevypadá, je s hlavním příběhem propojený.
Pořád si ovšem myslím, že kniha je napsána naprosto bravurně a klaním se autorce, jelikož její psaní mě naprosto uchvacuje a nedokážu se od něj odtrhnout. Ještě jsem nepřečetla tolik českých děl, ale tato autorka u mě bude na špičce pořád. Jsem o tom přesvědčena.
Obálka knihy se mi velice líbí a rozhodně bude u mě v knihovně vystavená někde, kde na ni bude moc dobře vidět.

Abych to tedy nějak ukončila, předchozí kniha se mi líbila víc, ale i tato rozhodně stojí za pozornost a neměla by vám uniknout. Protože jestli někdo opravdu umí psát, tak je to právě Věra Kadlecová a já se moc těším na její další knihy (pokud nějaké budou, opravdu velice doufám, že ano)!

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji přímo autorce! Její knihy si můžete pořídit ZDE!
Je to přímo její stránka.


Recenze-Hlavně to nikomu neříkej

14. srpna 2017 v 11:57 | Anna Elizabeth Potter |  Knižní recenze

Název: Hlavně to nikomu neříkej
Autor: Miroslava Varáčková
Nakladatelství: #BOOKLAB
Rok: 2017 (2015)
Počet stran: 238
Hodnocení na GR: 3.82
Hodnocení na DK: 81%
Děj: Eva žije jenom se svým starším bratrem. Matka je v Anglii, kam utekla před rodinnými problémy a její otec je mrtvý. Matka jim sice každý měsíc posílá dost peněz, a když přijede, tak přiveze plno drahých dárků, ale hned se zase otočí a jede zpět. Dalo by se tedy říct, že skoro žádnou matku nemá. Její bratr je velice ochranitelský a také po otci zdědil kapánek agresivity a výbušnosti. Stále Evu kontroluje, a jakmile se mu neozve, tak jí bombarduje telefonáty a zprávami. Aby toho nebylo málo, ve škole Evu velice tvrdě šikanují. Nabádají ji k spáchání sebevraždy, posmívají se jí kvůli ošklivé jizvě, která jí hyzdí obličej. Jediné, kde se Eva cítí dobře, je taneční klub. Se svým nejlepším kamarádem a tanečním parterem Lukášem je šťastná a on je jediný, kdo jí drží nad vodou. Co se ale stane, když Lukáš odjede do Francie? Útoky ve škole se začínají stupňovat, až se stane něco, co už je za hranicemi všeho. Dokáže to Eva ustát? A když se objeví někdo, kdo jí má možná opravdu rád, dokáže to Eva přijmout? Možná je pro ní už moc pozdě…

Hodnocení: Když mi kniha přišla v záhadném balíčku od Slovartu, byla jsem velice překvapená. Knihu už jsem na internetu zaregistrovala a stále jsem nevěděla, jestli si ji chci přečíst nebo ne. Slovart toto dilema vyřešil za mě. Dohodly jsme se s Kájou z penny-and-books.blog.cz, že si knihu přečteme spolu, ale k tomu bohužel nedošlo a já vám tuto knihu můžu zrecenzovat, až teď.
Chtěla bych všechny upozornit, že tohle rozhodně není oddechová kniha. Nebo aspoň na mě tak nepůsobila, protože v ní jde převážně o šikanu a to o šikanu opravdu velice hnusnou. Já sama jsem několikrát chtěla zvracet nebo brečet, protože mi hrdinky bylo opravdu líto. Kdyby se tohle stalo mně, je možné, že bych se naprosto psychicky zhroutila a bůh ví, jestli bych se z toho ještě někdy dostala. To na knize oceňuji. Zabývá se tématem, o kterém by se mělo mluvit, a které by se rozhodně mělo řešit. Šikana je bohužel všude kolem nás, i když jí někdy nevidíme. Sama samozřejmě nevím, v jaké situaci byli Evini spolužáci (myslím ti, kteří se šikany neúčastnili), ale myslím, že bych to nahlásila, nebo bych se ji minimálně nějak zastala. To, co ji dělali, bylo opravdu hrozné a já bych se na to dívat nevydržela.
Bohužel, co mi na této knize opravdu hodně vadilo, byla ta strašná předvídatelnost. Skoro celou knihu mi bylo naprosto jasné, co se stane a hlavně, jak to celé dopadne. Přiznávám, že mě v knize překvapily celkem dvě věci (ale o těch přeci nemůžu psát, to by byl spoiler). Kniha vás pochopitelně mnohem méně baví, když vás skoro na žádné straně nic nepřekvapí.
Evy mi bylo samozřejmě líto, ale vadilo mi, že to nebyla schopná nikomu říct. Já chápu, že ona v té chvíli už opravdu nikomu nevěřila a taky nevěřila, že by s tím někdo něco udělal, ale opravdu si myslím, že by se jí aspoň trochu ulevilo, a kdyby se někomu mohla zpovídat, tak by mohla tu šikanu třeba i více zvládat. Jinak jsem ji měla ráda a opravdu moc jsem jí celou knihu chtěla pomoct, ale bohužel to nešlo.
Přišlo mi, že postava Iva byla poměrně odfláknutá, nebo spíš nerozvinutá. Vím, že kniha měla bát hlavně o Evě a šikaně, ale Ivo se mi zdál taky velice zajímavý. Nejvíc asi tím, že i když už byl na vysoké a Eva ve třeťáku na střední (tudíž byli už oba dva poměrně staří), měl pořád potřebu se jí omlouvat tak, že se k ní tulil a potřeboval s ní mít nějaký fyzický kontakt. V jejich věku už mi to nepřišlo úplně normální. Bylo by dobré vidět, co ztráta rodičů udělala s Ivem. Nebo teda, aspoň mě by to zajímalo.
Oceňuji, jak je kniha pěkně graficky zpracovaná. Určitě to čtenáře víc baví, když například zprávy jsou napsané tak, jako kdybychom to opravdu četli na mobilu. Myslím, že i dělení příběhu na měsíce bylo pěkné, dodávalo to pocit, že kniha je vlastně Evin deník.
Obálka je pěkná a myslím, že v obchodě zaujme, i když není moc barevná. Jenom mám takový pocit, že ta slečna má strašně dlouhý krk, ale to se mi asi jenom zdá.
Ještě jedno plus, které mě napadá je, že se kniha čte opravdu rychle. Já jí kromě prvních třicet stran měla za jedno odpoledne.

Knize dávám tři hvězdy, protože mi opravdu vadilo, jak byla předvídatelná a ten konec byl takový…no však to třeba poznáte. Také mi tedy vadilo nedotáhnutí některých postav. Ocenila bych, kdyby kniha byla delší a nezaměřovala se jenom na Evu.

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Slovart!

Recenze-Cizinka

12. srpna 2017 v 12:34 | Anna Elizabeth Potter |  Knižní recenze

Název: Cizinka
Série: Cizinka
Díl: 1.
Autor: Diana Gabaldon
Nakladatelství: Omega
Počet stran: 707
Rok: 2016 (1991)
Hodnocení na GR: 4,2
Hodnocení na DK: 86%
Děj: Mladý pár Claire a Frank Randallovi si po válce zajedou na takové druhé líbánky do Skotska. Proč na druhé líbánky? Když se seznámili, začala druhá světová válka a Frank byl odvelen do armády. Při prvním volnu se vzali a Frank se zase vrátil. Teď už ale na sebe mají čas, protože válka skončila. Frank je poslední dobou velmi zahleděný do svých předků. Hledá, kdo byli a kde se nacházeli. Claire, která za války dělala sestričku, to zase až tak moc nezajímá, a tak se vydává po okolí hledat různé květy a byliny, protože je do botaniky celkem zapálená. A v tom se to stane. Dotkne se kamene a najednou se dostane jinam. Stojí stále na stejném místě, ale o dvě stě let dříve. Než se vzpamatuje, dostane se do bandy Skotů. Zde musí ošetřit mladíka, který si vykloubil rameno, a později ho ještě zasáhla střela. Claire se dostala do doby, kdy řádí občanská válka. Jak se s tím vším vyrovná? Dostane se ještě někdy domů? Přežije to?

Hodnocení: Jsou knihy, u kterých okamžitě víte, jaké jim dát hodnocení, nebo co o nich napsat. Poté jsou tu také knihy, u kterých si nejste vůbec jisti. Nedokážete se hned po dočtení přesně vyjádřit. A to je u mě případ Cizinky.
Knihu mám doma už tři čtvrtě roku a o Vánocích jsem dostala i druhý díl. Už od března jsem stále koketovala s tím, že už ji konečně začnu číst. Stalo se tak až teď o prázdninách. Věděla jsem, že až budu v zahraničí, nebude tam televize ani internet, a tak budu mít na čtení opravdu hromadu času. Takže jsem se rozhodla vzít si tam právě Cizinku (a taky jsem se tak rozhodla, protože vláčet tuhle bichli do školy, se mi moc nechtělo).
Do dvou sté stránky jsem pořád tak trochu přemýšlela, že bych knihu mohla i odložit. Pořád jsem se snažila věřit, že kniha se rozjede a tak se také opravdu stalo. Poté už jsem tak trochu propadla celému příběhu a jeho hlavním postavám.
Na jednu stranu se mi kniha zdá až příliš dlouhá. Neustále jsem si v hlavě říkala, co autorka mohla trochu zkrátit, kde už moc popisuje nepodstatné detaily. Na druhou stranu jsem ovšem po dočtení pochopila, že tam prostě všechno muselo být. Nedokázala bych si ten příběh byť jen bez jediné scény představit. Rozuměla jsem autorce, a i když teď bichle moc nemusím (když jsem byla mladší, tak čím delší kniha, tím lepší) musím přiznat, že jsem tomu opravdu propadla.
Knihu jsem četla skoro týden. V některých chvílích jsem se nemohla od čtení odtrhnout a opravdu moc mě zajímalo, co bude dál. Ovšem občas jsem na čtení neměla náladu vůbec a tak trošku jsem se nutila, protože jsem knihu nechtěla číst celou dovolenou. Kniha má lepší a horší místa, ale těch horších vůbec nebylo mnoho. Byla spíš ze začátku, kde jsem ještě nebyla zvyklá na autorčino pomalejší tempo.
Styl autorky, jak už jsem psala, je spíše pomalejší a zmíní v knize opravdu každý detail. Někomu to hodně pomáhá při představě scény, já se musím přiznat, že se většinou popisů v knihách moc nedržím a moje fantazie si často vymyslí vlastní prostředí (samozřejmě podobné tomu, jaké je v knize). Všechny scény byly naprosto uvěřitelné a nebylo místo, kde bych si řekla, že to autorka už trochu přehání.
Claire mi moc k srdci nepřirostla. Bohužel vám nedokážu říct, čím to bylo. Samozřejmě to neměla vůbec jednoduché. Ocitla se v jiné době a lidé okolo ní jí moc nevěřili, právě protože byla zvláštní. Obdivuji ji, jak se dokázala se vším vypořádat (samozřejmě i za pomoci jiných lidí), rozhodně mohla dopadnout mnohem hůř, kdyby ztratila hlavu.
Naprosto rozumím, proč jsou všechny slečny, dívky a ženy zamilované do Jamieho Frasera. Mně se také velice líbí. Je to mladý hoch, který se do příběhu zapletl, a všichni jsme rády, že se tak stalo. Jamie se mi zamlouvá velice. Je sice občas trochu zbrklý, ale v tomto díle jsem ho měla radši, než Claire. Byl roztomilý a speciálně jeho reakce na jednu věc (nemohu vám říct na jakou, to by byl spoiler) mě opravdu velice rozesmála.
Obálka se mi teda líbí víc ta u prvního vydání, ale první vydání jsem vůbec nedržela v ruce a plno lidí psalo, že tam jsou i chyby v překladu a korektuře a tak. Nejspíš bych sérii radši měla v prvním vydání, ale ona už dneska vůbec nejde sehnat, proto buďme rádi, že nakladatelství Omega se rozhodlo, celou sérii vydat znova. Ti, kdo si stěžovali, že kvůli seriálu to vydávání půjde pomalu, můžou začít oslavovat, protože nakladatelství napsalo, že bude vydávat dvě knihy ročně, ale už to nebude seriálová obálka. A ti, kteří smutní, že to nebude vedle sebe vypadat hezky, tak ti nemusí zoufat, protože se knihy budou vydávat i v seriálovém obalu, ale bude to prostě déle trvat.
Když jsem knihu dočetla, chtěla jsem jí dát tři hvězdy. Byla jsem z toho čtení poměrně unavená, protože se mi už dlouho nestalo, abych tak moc četla, ale až po týdnu bych se dostala ke konci knihy. Chtěla jsem ji zařadit do průměru. Když jsem se na ni podívala po několika dnech, došlo mi, že mi to chybí. Ten svět, ty postavy, to napětí, ta láska. To všechno mi opravdu chybělo a já jsem věděla, že mi kniha svým způsobem docela přirostla k srdci. Kdybych s sebou měla i druhý díl, pravděpodobně bych se do něj hned pustila, ale myslím, že by už toho na mě bylo moc, protože druhý díl má skoro tisíc stran!
Samozřejmě jsem minulý týden začala sledovat seriál, ale o tom se chystám rozpovídat v jiném článku. Jen tu mohu prozradit, že kniha se mi líbila více.

Rozhodla jsem se tedy knize dát čtyři hvězdy a opravdu vám ji mohu doporučit. Já na historické romány zase až tak moc nejsem, ale tenhle mě opravdu dostal.

Srovname.cz ti pomůže najít Cizinku, za tu nejlepší cenu!