Červenec 2017

Recenze-Holmesova učednice

11. července 2017 v 15:44 | Anna Elizabeth Potter |  Knižní recenze

Název: Holmesova učednice aneb královna v ohrožení
Série: Mary Russellová
Díl: 1.
Autor: Laurie R. Kingová
Nakladatelství: Argo
Rok: 2016 (1994)
Počet stran: 410
Děj: Když se Mary Russellová jednoho dne prochází po krajině, málem šlápne na muže, který leží v trávě. Důvod byl prostý. Mary si totiž četla. Byla zvyklá číst a zároveň chodit na procházky. Jelikož je Mary vysoce inteligentní a navíc velice průbojná, začne se s oním mužem bavit, jako se sobě rovným. Až po nějaké chvíli ji dojde, kdo to je. Slavný detektiv Sherlock Holmes. Sherlock ze začátku nebere její přítomnost moc na vědomí, ale když ho Mary okouzlí její inteligencí, okamžitě se s ní začne bavit s větším zaujetím. Spolu navštíví jeho chalupu, kde se Sherlock stará o své včely a dělá různé chemické pokusy. Od té doby se z nich stanou přátelé a Mary se chodí k Sherlockovi učit. I když si toho Mary z počátku nevšímá, dojde i jí, že Sherlock si z ní cvičí detektiva prvotřídních rozměrů. Mary ovšem po dvou letech jde na univerzitu a jeden by si myslel, že to onu silnou dvojku rozdělí. Ovšem na povrch se dostává ohromný případ, kde nejde o život jenom Sherlockovi…

Hodnocení: Kdo mě sleduje na Instagramu, tak už asi ví, že tato recenze bude maximálně pozitivní. Protože já jsem se do této knihy naprosto zamilovala a vůbec jsem netušila, jaký mám doma poklad.
Táta mi druhý díl této série pořídil k Vánocům a mně nějaký čas trvalo, než jsem zjistila, že je to druhý díl. Tak jsem si teda pořídila první díl a oba dva díly jsem nechala pár měsíců ležet na poličce. Teď přišlo léto a já si řekla, že bych měla číst hlavně knížky ze svojí knihovny, protože už mi začínají ty nepřečtené trochu přerůstat přes hlavu. A jsem moc ráda, že mi do ruky padla zrovna tato kniha.
Když pominu to, že detektivky jsou můj nejoblíbenější žánr, máme tu skvělý námět. Sherlock už je starší muž a tu o něho zakopne mladá slečna, která je velice schopná mu pomáhat. Líbilo se mi, že si Sherlock často ani neuvědomoval, že je Mary slečna. Pořád její ženskost přehlížel a to Mary občas dostávalo do nepříjemných situací. V jejich době například neexistovalo, aby se slečna s mužem ocitli v místnosti sami. Proto se o nich vedli nějaký čas i jisté řeči, které teda hlavně rozhlašovala teta Mary. Když už byla Mary starší a Sherlock jí představoval policistům, tak se občas objevily otázky, které narážely na vztah mezi Sherlockem a Mary. Sherlock vždycky všechny sjel a vůbec nechtěl o těchto věcech diskutovat.
Mary mi byla velice sympatická. Tady jsem poznala, že i když většinu hrdinek, co si hodně věří a jsou drzé, nemám ráda, tak když to není přehnané, dokážu ty dívky mít i ráda. Mary byla sebevědomá a mně se líbila. Bylo mi jí líto, když se jí zdály noční můry, a když popisovala tu můru, měla jsem husí kůži.
Sherlock je tady trochu jiný, než v klasickém podání. Bohužel jsem případy s Sherlockem četla už před nějakou dobou, takže vám nemohu přesně popsat, v čem je tolik jiný, ale opravdu tomu tak je. Líbil se mi moc a chtěla jsem, aby byl v knize prostě pořád.
Dialogy postav byly neskutečně vtipné a rozhodně velmi dobře napsané. Opravdu čím více tato dvojce spolu mluvila, tím více jsem jí propadávala.
Styl autorky nebyl úplně lehký. Kniha se rozhodně nedá číst jen tak jenom na půl oka (jo vím, že se říká ucho, ale knihu přece čteme očima). Občas jsem si některé věty musela číst víckrát, protože jakmile jsem nedávala úplně pozor, něco mi ušlo. To se mi právě velice líbilo. Samozřejmě mám radši, když se do knihy musíte úplně ponořit a taky si je potom lépe pamatuji.
Teď přichází ta (asi) nejdůležitější otázka. Proč se mi ta kniha tak líbí? Čím si mě získala? Všechno už jsem tu prakticky napsala. Podle mě autorka vytvořila skvělou dvojici, která člověka neomrzí a která ve vás zanechá mnoho vzpomínek. Každé jednotlivé slovo jsem si užívala a číst tuto knihu byla prostě čirá radost. Dokázala mě oprostit od všech problémů a zlých myšlenek. Když mi bratr navrhoval, abychom si spolu zašli zakopat, tak já jsem odmítla. I když bylo nádherné počasí a úplně to vybízelo, abychom si šli něco zahrát. Já to musela dočíst.
Opravdu velmi se těším na druhý díl, a i když jsem si říkala, že bude lepší, když si mezi ně vložím nějakou jinou knihu, asi polevím a opravdu si ten druhý díl přečtu už teď. Já mu prostě nedokážu odolat.

Psala jsem do nakladatelství, jak si tato série stojí u čtenářů, protože je to série opravdu rozsáhlá (má patnáct dílů!) a já bych nechtěla, aby se přestala vydávat. Zatím jsem nedostala odpověď, tak uvidím. Prosím napište mi, jestli knihu máte přečtenou a jak se vám líbila! Opravdu bych chtěla, aby jí četlo, co nejvíce lidí, protože si to zaslouží. Zatím má u mě jedničku podtrženou!



Neplánovaný book haul

7. července 2017 v 19:41 | Anna Elizabeth Potter |  Knihy (aneb to co miluji nadevše)
Dnes vám ukážu knihy, které ke mě doputovaly zcela neplánovaně. Bohužel, jak už někteří víte, mi zemřela v dubnu babička. S ní jsem si vždycky povídala o přečtených knížkách, filmech v televizi na motivy knížek, prostě zkrátka o všem, co mělo nějakou souvslost s literaturou. Byla jsem z toho opravdu velmi špatná a ještě teď to nějak pořádně nedokážu uchopit. Nicméně, když jsme uklízeli u ní doma, samozřejmě jsem dostala od táty povolení si vzít nějaké její knihy. Toto byla pouze rychlá prohlídka její knihovny, teď v létě tam jedeme znovu a ještě si možná něco přivezu. Zatím mám doma tyto krásky. Je to většinou starší literatura, což se mi teď hodí k maturitě a nebo jsem si vzala knihy, které ona sama chtěla abych si přečetla. Pokud jste něco četli, neváhejte mi napsat.



Recenze-První konec

3. července 2017 v 22:14 | Anna Elizabeth Potter |  Knižní recenze
Název: První konec
Série: První konec
Díl: 1.
Autor: Lauren Jamesová
Nakladatelství: CooBoo
Rok: 2016 (2015)
Počet stran: 356
Děj: Katherine a Matthew na sebe v každém životě narazí a bezhlavě se do sebe zamilují. Bohužel je smrt vždycky rozdělí ještě předtím, než se jejich společný život pořádně začne vyvíjet. Teď v roce 2059 to však vypadá docela nadějně. Katherine a Matthew se tentokrát potkávají na univerzitě, kde se oba zapíšou na stejný předmět. Po nějaké době Katherine najde na internetu článek o Katherine a Matthewovi (kteří jsou na vlas stejní, jako ona a Matthew) , kteří v roce 2019 byli označeni za teroristy a zastřeleni v laboratořích, kde jako vědci pracovali a vypracovávali údajně biologickou zbraň. Je to pravda? Toto ale nejsou jediné dva příběhy, které se v knize odehrávají. Ještě tu máme Katherine a Matthewa z roku 1854 nebo 1745. Různé příběhy, různá společenská postavení, různé začátky, ale vždycky ten stejný konec. Jak zabránit tomu, aby Katherine a Matthew z roku 2059 na sebe měli mnohem víc času a mohli spolu i zestárnout?

Hodnocení: Knihu jsem si z knihovničky vybrala, protože jsem chtěla nějaký krásný sladký a romantický příběh. V podstatě jsem takový příběh dostala, ale ne úplně tak, jak jsem chtěla.
Samozřejmě, že v tomto příběhu je hodně romantiky, však nám na to poukazuje anotace i obálka. Avšak přeci jenom, jsem tu nenašla to, co jsem chtěla. Nedokážu vám říct, co mi tam chybělo, ale kniha ve mně nic nezanechala. Kniha má svá pozitiva, ale má i negativa.
Nejvíce se mi na celé knize líbil styl humoru a sarkasmus Katherine z roku 2019. Tak moc už jsem se dlouho neušklíbala. Vtipy byly své a velice originální. Přišlo mi, že přesně takhle by měl vypadat ideální vztah. Vzájemné pošťuchování a hašteření. Ani Matthew nezůstal pozadu, ale Katherine u mě opravdu vedla.
Co se mi na knize nejméně líbilo, byla ta část z roku 2059. Připadalo mi to naprosto nepropracované na rozdíl, od ostatních příběhů. Reakce Kath a Matta byly naprosto nelogické a jsem toho názoru, že v tomto životě to všechno měli až moc jednoduché. Lehce všechno vyřešili, lehce se našli, lehce se jejich vztah rozvinul. Oni si padli kolem krku hned, jak zjistili, že jejich příbuzní byli manželé. Upřímně, padli byste kolek krku klukovi, jehož strýc byl manžel vaší tety? Vždyť tam ještě nějaká rodinná pouta jsou nebo ne?
Jak už jsem psala výš, kniha ve mně absolutně nic nezanechala, a když se teď na knihu dívám a snažím se o ní něco napsat, nenapadají mě slova. A to je v podstatě taky ukazatel.
Ještě jedna věc mi tam přišla trochu nepovedená, ale o té tu psát nemohu, protože to by byl spoiler a ty všichni nesnášíme.
Kniha se mi velice líbila po grafické stránce. Každý příběh má svůj vlastní font a tím pádem poznáte, o jaký příběh se jedná, ještě než si přečtete nadpis. Také jsou v knize vzkazy, které si píší Matt s Kathe z roku 2019, kde jsme si právě mohli všimnout jejího skvělého smyslu pro humor. Také jsou tu různé mapy a dopisy a různé jiné pěkné grafické drobnosti, které dělají knihu opravdu velice povedenou.
Jako ano romantika tu byla, sice ne taková, kterou jsem chtěla, ale rozhodně nemůžu říct, že tu nebyla. Já se do druhého dílu určitě nepustím, protože pro mě to skončilo dílem prvním a už dál číst nepotřebuji (a to já jsem člověk, který nesnáší rozečtené série).
Určitě můžete knihu zkusit, já bych ji ani nedoporučila, ale ani bych nemohla říct:"Tak tohle určitě ne!"