Recenze-Les sebevrahů

26. června 2017 v 20:59 | Anna Elizabeth Potter |  Knižní recenze

Název: Aokigahara Les sebevrahů
Série: Nejděsivější místa světa
Díl: 1.
Autor: Jeremy Bates
Nakladatelství: XYZ
Rok: 2017 (2014)
Počet stran: 462
Děj: Ethan a Mel učí v Japonsku angličtinu. Pro čerstvé absolventy vysoké je to časté uplatnění. Jdou učit angličtinu do ciziny. Naš hrdinové zde už končí, a tak se rozhodnou, že podstoupí výšlap na horu Fudži. Spolu s nimi jde jejich spolupracovník Neil, kamarád Ethana Tomo a kamarád Mel John Scott. Když přijedou k hoře, zrovna to vypadá, že bude pršet, takže se přístup na horu zavře. Naše skupina potká ještě dvojici Izraelců, kteří také chtějí vystoupat na horu a ještě ke všemu chtějí přespat v lese, který se kolem hory rozprostírá. Tento les se jmenuje Aokigahara Jukai a je taky známý pod přezdívkou "Les sebevrahů". Tento les je dnes celosvětově známý, ale náš příběh se odehrává v roce 2004 a v tu dobu to ještě tak známé nebylo. Proto nikdo moc neměl strach a chtěli v lese přenocovat. To byla ale veliká chyba. Není úplně jisté, jestli se všichni další den skutečně vrátí zpět z lesa…

Hodnocení: Tak se pojďme podívat, jak u mě tato kniha uspěla. Když jsem s knihou začala, byla jsem naprosto unešená, protože mi kniha přišla i celkem vtipná, na to, že to měl být horor. Kniha měla opravdu dobrý začátek, ale bohužel se to někdy kolem sté stránky začalo trochu vytrácet. A vytrácelo se to až zhruba do poloviny knihy. Tuto část jsem četla poměrně delší dobu. Samozřejmě tomu hodně napomohla i škola, kde jsme psali mnoho testů, ale to nebylo všechno. V druhé polovině knihy jsem opět začínala nacházet to, co jsem začínala postrádat a přečetla jsem ji za jedno odpoledne.
Za celý příběh jsem si nedokázala vytvořit pouto ani k jedné z postav. Ethan i Mel mě oba rozčilovali. Občas se chovali jako malé děti a hádali se o úplných zbytečnostech. Čemuž ale určitě napomohlo to, že se nacházeli na tak příšerném místě. I tak si myslím, že by ani jeden nebyl můj veliký kamarád. O dalších postavách radši ani nemluvím. Popravdě jsem chtěla jednu vrazit každému členu výpravy.
Přes to, že jsem všechny hrdiny sama chtěla zabít, to byl opravdu povedený horor. Není to horor plný akce. Právě naopak. Bezmoc přichází velice pomalu a autor si s námi opravdu vyloženě hraje. Autor se snaží, abychom skoro na každé stránce pochybovali o svém úsudku a stále nevěděli, co se tam vlastně děje, stejně jako naši hrdinové. I když, teď tak přemýšlím, jestli bych já knihu označila za horor. Já si myslím, že to byl spíš thriller, protože jsem se u knihy opravdu nebála, i přesto, že na mě atmosféra z knihy opravdu dýchala.
Musím přiznat, že konec knihy svou akčností opravdu velice kontrastoval s celým příběhem. Ke konci nezavadíme o stranu, kde by se něco nedělo a kde by nebyla nějaká akce. Konec mi přišel už trochu přitažený za vlasy. Něco si autor přeci jenom mohl odpustit, aby příběh vypadal víc uvěřitelně.
Já už jsem o lese slyšela a nějaké informace o něm mám, takže pro mě kniha nebyla takový objev, jako by byla možná pro ostatní. Možná, kdybych o lese nic nevěděla, byla by pro mě kniha atraktivnější.
Určitě ničemu neuškodí, když si knihu přečtete. Přeci jenom na to, že to byl autorův debut je to docela povedené a já se rozhodně těším na autorovu druhou knihu z prostředí katakomb v Paříži, která vyjde na podzim. Autor si do svých románů vybírá vyloženě nádherná prostředí. Tedy aspoň podle mého…

Takže mě kniha úplně moc neoslovila, ale když jsem četla názory na Databázi knih, tak byly opravdu velice kladné. Sto lidí sto chutí, však to známe.

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji internetovému knihkupectví martinus.cz!
Knihu si můžete koupit ZDE.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Tánička Tánička | Web | 31. srpna 2017 v 17:37 | Reagovat

Dobrá recenze, která mě docela navnadila. Dám si jí na seznam :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama