Recenze-Zimní moře

23. května 2016 v 20:08 | Anna Elizabeth Potter |  Knižní recenze
Zimni more (Susanna Kearsleyova) obal
Název: Zimní moře
Série: Slains
Díl: 1.
Autor: Susanna Kearsleyová
Nakladatelství: Ikar
Rok: 2016 (2008)
Počet stran: 487
Anotace: Úspěšná spisovatelka Carrie se vydává do Skotska, aby tam rozepsala plánovaný historický román. Slainský hrad, kde se děj její knihy má odehrávat, je jí podivně povědomý, a za svou hrdinkou si vyvolí Sophii, svou dávnou předkyni, která v těch místech žila. Carrie nejdřív podivným předtuchám nepřikládá váhu, ale když mezi řádky jejího románu začíná prosvítat skutečný, pravdivý a dávno zapomenutý příběh, hranice mezi fikcí a skutečností se nebezpečně rozpijí.

Hodnocení: Hned na začátku musím říct, že tato kniha mě naprosto uchvátila a já z ní byla úplně vedle. Po dočtení jsem seděla v autobuse, zavřela jsem knihu a usmívala se jako naprostý blázen. Pro mě je tato kniha definicí naprosté dokonalosti.
Když jsem si četla anotaci, čekala jsem, že to bude víc cestování časem. Pochopila jsem to tak, že hlavní postava, která tu hraje roli spisovatelky, se bude přemisťovat do minulosti a celý děj bude sledovat z povzdálí. Jak šeredně jsem se spletla! Hned jak, jsem začala číst, pochopila jsem. Spisovatelka Carrie k sobě nechává postavy promlouvat. Na tom by ještě nebylo nic divného, dělá to tak u každého románu, ale u tohoto je to něco jiného. U těch předchozích aspoň korigovala, co píše. Příběh si vymýšlela, ale u tohoto románu se nechávala nést rozhovory svých postav a nechala je, aby tak nějak psaly za ni. Dostávala se do takových psacích záchvatů a někdy kvůli nim ani celý den nespala. Knihu měla hotovou velmi rychle, ale o to ani nešlo. Šlo o to, že psala o lidech, o kterých nic nevěděla a ani neměla zjištěné informace, které do knihy zapisovala. Následně si vše vyhledala v historických knihách a zjistila, že je to opravdu tak. Že to, co napsala, je všechno opravdu pravda. Tohle mi přišlo jako opravdu velmi dobrý druh mini zápletky.
Styl autorky mi velmi sedl a já přečetla za jeden den tři sta stránek. Byla jsem naprosto v transu a navíc jsem chtěla číst dál a dál. To bylo poprvé po hodně dlouhé době, co jsem si četla během hodiny, abych knihu dočetla. Hlavně po jednom zvratu, který vám samozřejmě nemůžu prozradit.
Moje srdce chtělo v jedu chvíli brečet, ale hned poté se zase chtělo smát. Tato kniha opravdu bude patřit v mé knihovně ke klenotům a určitě ji nečtu naposledy. Už teď přemýšlím, že si půjdu po dopsání recenze přečíst své už teď oblíbené pasáže.
Carrie jsem měla moc ráda. Docela hodně jsem se s ní ztotožňovala a musím přiznat, že mi přišlo, že i sama autorka se s ní ztotožňovala. Někdy jsem opravdu cítila, jako kdyby to byla autobiografie a autorka se s námi dělila o svůj příběh. Jak už jsem psala, Carrie mi byla velmi sympatická a po nějaké době jsem si zase oblíbila hlavního hrdinu.
Carrie ovšem nebyla jediná hlavní hrdinka. Byla tu také Sofie. Hlavní hrdinka knihy, kterou Carrie psala. Sofie byla ohromně statečná a já jsem ji obdivovala. Já vám toho z jejího života nemůžu moc prozradit, ale věřte mi, je to úžasná osoba a hrdinka.
Kdo mě kromě hlavních hrdinek ještě zaujal (kromě chlapců hlavních hrdinek, které vám nemohu prozradit, protože bych vám naspoilerovala asi sto padesát stránek knihy)? Rozhodně hraběnka z Errollu. Byla velmi chytrá statečná a nebýt ji jakobité by nikdy neměli ani naději na to, aby na trůn opět dostali Jakuba.
Kniha je hodně historicky podložená takže bych ji určitě nedoporučovala ženám, které nemají rády historii, a nebo dlouhé popisy. Neříkám, že byly nějak moc dlouhé, ale nebyly ani jedny z nejkratších. Ale naopak ženy, které milují romantiku a tak trochu dobrodružství, tak tato kniha je něco přesně pro ně. Nebudu vám lhát, kniha je velmi romantická, ale já na to zrovna měla chuť a naprosto jsem se tady do jednoho pána zamilovala.
Obálku jsem si také okamžitě zamilovala. I ty růže nahoře mi připadají velmi vkusné a vůbec to není přehnané. Jediné, co mi vadí je růžová nálepka (kterou vy na obrázku nevidíte), která nám hlásí, že kniha je bestseller v New York Times, nebo kde. Ale s tím já budu mít problémy prostě vždy.
Jediné, co se mi nelíbilo, bylo, že autorka konec trošičku (ale opravdu jenom trošičku) usekla a zrychlila. Kniha má celou dobu docela pomalé tempo a najednou konec mi přišel velmi rychlý a poslední scéna v knize, kterou psala Cariie, mohla být mnohem propracovanější. Přišlo mi, že autorka už pospíchala, aby knihu ukončila, a tak to prostě zrychlila a moc se s tím nepárala.
Ale to bylo opravdu jediné mínus. Knihu samozřejmě doporučuji všemi deseti. Jak už jsem psala, knihu jsem si naprosto zamilovala a doufám, že se dostanu i k dalším knihám od této autorky (já se k nim dostanu i přes mou mrtvolu).

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji internetovému knihkupectví Arara.cz!
Knihu si můžete koupit ZDE

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kateřina Kateřina | Web | 23. května 2016 v 20:55 | Reagovat

Pěkná recenze, lákavá.

2 Eleanor Eleanor | E-mail | Web | 27. května 2016 v 9:11 | Reagovat

Nedávno jsem byla v knihkupectví a tuto knihu už držela v ruce, ale obálka mi přišla "divná". Právě ty růže, co se ti líbí, mi přišli takové násilně tam nacpané. Anotace mě taky nepřesvědčila. Z tvé recenze však vypadá opravdu zajímavě. Obzvlášť ten historický základ mě zaujal. Určitě do ní půjdu! :)

3 Kristýna Kaderová Kristýna Kaderová | E-mail | Web | 7. června 2016 v 21:19 | Reagovat

Je zajímavé, jak se v těch málo známých knihách ukrývají největší skvosty. Knihu si musím přečíst :)

4 rachel roo rachel roo | Web | 19. června 2016 v 16:37 | Reagovat

nedavno jsem na ni koukala, zaujala me moc pekna obalka a je videt, ze stoji za to i uvnitr :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama