Květen 2016

Fantom opery, teď moje srdeční záležitost!

30. května 2016 v 20:09 | Anna Elizabeth Potter |  To se prostě nikam nehodí

Dlouho jsem přemýšlela, jestli tento článek vůbec napíšu, ale musím říct, že toto představení si zvláštní pozornost zaslouží!
To mi takhle jednou zavolala maminka mé nejlepší kamarádky a řekla mi, že mají jeden lístek navíc na představení Fantom opery. Zeptala se mě, jestli nechci jít a já protože miluji divadlo a také protože jsem po delší době chtěla strávit nějaký čas se svojí kamarádkou, jsem řekla, že samozřejmě půjdu. V momentě, kdy jsem položila telefon, jsem se podívala na mamku a zeptala se, o čem vůbec Fantom opery je. Vždycky jsem o tom jenom slyšela. Jak je to báječný muzikál a také jsem samozřejmě znala takovou tu charakteristickou hudbu. Máma mi na to řekla, že uvidím. Opravdu mi velice pomohla.

Recenze-Zimní moře

23. května 2016 v 20:08 | Anna Elizabeth Potter |  Knižní recenze
Zimni more (Susanna Kearsleyova) obal
Název: Zimní moře
Série: Slains
Díl: 1.
Autor: Susanna Kearsleyová
Nakladatelství: Ikar
Rok: 2016 (2008)
Počet stran: 487
Anotace: Úspěšná spisovatelka Carrie se vydává do Skotska, aby tam rozepsala plánovaný historický román. Slainský hrad, kde se děj její knihy má odehrávat, je jí podivně povědomý, a za svou hrdinkou si vyvolí Sophii, svou dávnou předkyni, která v těch místech žila. Carrie nejdřív podivným předtuchám nepřikládá váhu, ale když mezi řádky jejího románu začíná prosvítat skutečný, pravdivý a dávno zapomenutý příběh, hranice mezi fikcí a skutečností se nebezpečně rozpijí.

Hodnocení: Hned na začátku musím říct, že tato kniha mě naprosto uchvátila a já z ní byla úplně vedle. Po dočtení jsem seděla v autobuse, zavřela jsem knihu a usmívala se jako naprostý blázen. Pro mě je tato kniha definicí naprosté dokonalosti.
Když jsem si četla anotaci, čekala jsem, že to bude víc cestování časem. Pochopila jsem to tak, že hlavní postava, která tu hraje roli spisovatelky, se bude přemisťovat do minulosti a celý děj bude sledovat z povzdálí. Jak šeredně jsem se spletla! Hned jak, jsem začala číst, pochopila jsem. Spisovatelka Carrie k sobě nechává postavy promlouvat. Na tom by ještě nebylo nic divného, dělá to tak u každého románu, ale u tohoto je to něco jiného. U těch předchozích aspoň korigovala, co píše. Příběh si vymýšlela, ale u tohoto románu se nechávala nést rozhovory svých postav a nechala je, aby tak nějak psaly za ni. Dostávala se do takových psacích záchvatů a někdy kvůli nim ani celý den nespala. Knihu měla hotovou velmi rychle, ale o to ani nešlo. Šlo o to, že psala o lidech, o kterých nic nevěděla a ani neměla zjištěné informace, které do knihy zapisovala. Následně si vše vyhledala v historických knihách a zjistila, že je to opravdu tak. Že to, co napsala, je všechno opravdu pravda. Tohle mi přišlo jako opravdu velmi dobrý druh mini zápletky.
Styl autorky mi velmi sedl a já přečetla za jeden den tři sta stránek. Byla jsem naprosto v transu a navíc jsem chtěla číst dál a dál. To bylo poprvé po hodně dlouhé době, co jsem si četla během hodiny, abych knihu dočetla. Hlavně po jednom zvratu, který vám samozřejmě nemůžu prozradit.
Moje srdce chtělo v jedu chvíli brečet, ale hned poté se zase chtělo smát. Tato kniha opravdu bude patřit v mé knihovně ke klenotům a určitě ji nečtu naposledy. Už teď přemýšlím, že si půjdu po dopsání recenze přečíst své už teď oblíbené pasáže.
Carrie jsem měla moc ráda. Docela hodně jsem se s ní ztotožňovala a musím přiznat, že mi přišlo, že i sama autorka se s ní ztotožňovala. Někdy jsem opravdu cítila, jako kdyby to byla autobiografie a autorka se s námi dělila o svůj příběh. Jak už jsem psala, Carrie mi byla velmi sympatická a po nějaké době jsem si zase oblíbila hlavního hrdinu.
Carrie ovšem nebyla jediná hlavní hrdinka. Byla tu také Sofie. Hlavní hrdinka knihy, kterou Carrie psala. Sofie byla ohromně statečná a já jsem ji obdivovala. Já vám toho z jejího života nemůžu moc prozradit, ale věřte mi, je to úžasná osoba a hrdinka.
Kdo mě kromě hlavních hrdinek ještě zaujal (kromě chlapců hlavních hrdinek, které vám nemohu prozradit, protože bych vám naspoilerovala asi sto padesát stránek knihy)? Rozhodně hraběnka z Errollu. Byla velmi chytrá statečná a nebýt ji jakobité by nikdy neměli ani naději na to, aby na trůn opět dostali Jakuba.
Kniha je hodně historicky podložená takže bych ji určitě nedoporučovala ženám, které nemají rády historii, a nebo dlouhé popisy. Neříkám, že byly nějak moc dlouhé, ale nebyly ani jedny z nejkratších. Ale naopak ženy, které milují romantiku a tak trochu dobrodružství, tak tato kniha je něco přesně pro ně. Nebudu vám lhát, kniha je velmi romantická, ale já na to zrovna měla chuť a naprosto jsem se tady do jednoho pána zamilovala.
Obálku jsem si také okamžitě zamilovala. I ty růže nahoře mi připadají velmi vkusné a vůbec to není přehnané. Jediné, co mi vadí je růžová nálepka (kterou vy na obrázku nevidíte), která nám hlásí, že kniha je bestseller v New York Times, nebo kde. Ale s tím já budu mít problémy prostě vždy.
Jediné, co se mi nelíbilo, bylo, že autorka konec trošičku (ale opravdu jenom trošičku) usekla a zrychlila. Kniha má celou dobu docela pomalé tempo a najednou konec mi přišel velmi rychlý a poslední scéna v knize, kterou psala Cariie, mohla být mnohem propracovanější. Přišlo mi, že autorka už pospíchala, aby knihu ukončila, a tak to prostě zrychlila a moc se s tím nepárala.
Ale to bylo opravdu jediné mínus. Knihu samozřejmě doporučuji všemi deseti. Jak už jsem psala, knihu jsem si naprosto zamilovala a doufám, že se dostanu i k dalším knihám od této autorky (já se k nim dostanu i přes mou mrtvolu).

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji internetovému knihkupectví Arara.cz!
Knihu si můžete koupit ZDE


Návštěva knihovny (21)

22. května 2016 v 12:11 | Anna Elizabeth Potter |  Knihy (aneb to co miluji nadevše)
Tak už jsem zase zavítala do knihovny a musím říct, že jsem tu našla zase neuvěřitelné kousky!

Recenze-Scotland Yard

8. května 2016 v 22:18 | Anna Elizabeth Potter |  Knižní recenze
Scotland Yard
Název: Scotland Yard
Série: Scotland Yard
Díl: 1.
Autor: Alex Grecian
Nakladatelství: Argo
Rok: 2015 (2012)
Počet stran: 389
Anotace: Londýn 1889. Hrůzovláda Jacka Rozparovače zrovna skončila, ale další éra nepochopitelného násilí právě začíná. Nově založený tým vyšetřovatelů vražd musí čelit útoku do vlastních řad - v kufru na nádraží se najde zohavené tělo inspektora Littlea a nastává závod s časem. Londýn je městem na pomezí nové éry - v salonech měšťanských domů se vedou intelektuální debaty a technický pokrok kráčí nezadržitelně kupředu, ale chudina stále živoří ve stokách připomínajících středověk. Inspektor Day, který do Londýna přibyl teprve nedávno z venkova, pochybuje, že tohle město někdy pochopí, pochybuje, že je dost dobrý pro svou milovanou novomanželku, a ze všeho nejvíc pochybuje o tom, že je dost chytrý na to, aby vraždu, která nezůstane osamocenou, vyřešil. S pomocí dr. Kingsleyho, prvního forenzního patologa, a Henryho, pouličního blázna, však jeho šance na úspěch překvapivě stoupají. Viktoriánský Londýn se svými brlohy a zatracenci bojujícími o přežití pod tenkou slupkou modernity vás vtáhne do temného labyrintu a už vás nepustí.

Hodnocení: No to sem si vzala zase úžasný recenzní výtisk! Opravdu tato kniha byla bomba. Sice si člověk musel trošku navyknout na styl nebo spíš rozvrh kapitol, ale poté už to jelo a bylo to naprosto úžasné.
Dlouho jsem váhala, jestli se do této knihy vůbec pustím, ale nakonec jsem se rozhodla, že ano a bylo to jedině dobře. Myslela jsem si, že to bude klasická anglická detektivka, kde jde hlavně o dopadení vraha, ale to jsem se zmýlila. Vrah je nám totiž prozrazen už v první třetině knihy! Není to sice už dneska neobvyklé, ale na tento způsob zjištění vraha jsem zvyklá spíš u severských detektivek. Nebo mi to tak aspoň vždycky přišlo. Anglické detektivky spíš řeší, kdo to udělal a severské se právě spíš zaměřují na psychologii vraha, a proč to udělal. Tato detektivka jde spíše do psychologie našeho vraha a i to byl možná důvod, proč nám autor vraha odhalil už prakticky na začátku.
Detektivka je zasazená do 19. století takže, tady neexistovali žádné otisky prstů, nebo spolupráce detektivů. Každý měl svoje případy a žádná spolupráce prakticky nebyla. Opravdu velmi se mi líbilo, jak tady autor naznačoval, jak pomalu doktor rozvíjel svoji myšlenku, že by to malinké vroubkování na palci mohlo k něčemu být a že by to mohlo dokonce usvědčit vraha. Díky Jacku Rozparovači se tu také začínají tvořit páry. Detektivové začínají chodit po dvou, aby byli dva na potencionálního útočníka a vůbec, celá ta policejní týmovost tu teprve začíná.
Zvláštní tu bylo, že manželky detektivů po většinu času byly doma samy. Detektivové se chodili domů maximálně vyspat, párkrát ani nepřišli domu. Já být ženou detektiva v té době, tak se strachuju od rána do večera a nejsem schopna dělat nic jiného. Tuto situaci samozřejmě o dost zhoršil Jack Rozparovač, ale stejně je to podle mého názoru strašné.
Výrazná hlavní postava tu úplně nebyla, protože kapitoly se zaměřují na asi deset postav, takže v podstatě tu máme takovou kupičku. Nejvýraznější ale nejspíš je detektiv Day, který má skvělé jméno a také je výborný detektiv, i když on tomu sám na počátku knihy vůbec nechce věřit. Detektiv Day je poctivý, týmový hráč, který nechce strhnout všechnu slávu na sebe a jde mu především o dopadení vraha. Klasický kladný hrdina, který se nemůže nelíbit.
Další postavy už tu rozebírat nebudu, ale vyzdvihnu tu ještě jednu postavu a to malého Fenna. Já vám toho nechci moc prozrazovat, a tak neřeknu proč na mne tak zapůsobil, ale rozhodně byl na svůj věk velmi statečný a také chytrý, což oceňuji. Ne každé dítě si v sedmi letech pamatuje, kde bydlí.
Jediné, co bylo dost zvláštní a v podstatě záporné na knize bylo, že občas, když už jsem ji četla dlouho, třeba hodinu až dvě, tak jsem se cítila tak nějak vyčerpaně a musela jsem knihu odložit. Popravdě mě ani moc nebavila po těch dvou hodinách, ale kdy jsem knihu nedokázala dát z ruky, bylo posledních sto dvacet stránek. To byla parádní jízda!
Knize dávám pět hvězdiček a rozhodně ji doporučuji! Opravdu skvost to číst a taky velké plus je, že kniha je nádherně udělaná, nakladatelství Argo si s ní velmi pohrálo a je to vidět. Mně se opravdu strašně líbí a nad tou obálkou budu nějakou dobu slintat. Knihu si určitě musí přečíst každý milovník detektivek!


Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji internetovému knihkupectví Dobré knihy!

Knihu si můžete koupit ZDE.

Návštěva knihovny (20)

6. května 2016 v 11:04 | Anna Elizabeth Potter |  Knihy (aneb to co miluji nadevše)
Jsem nadšená z dnešního úlovku! Mám opravdu nádherné knihy, ale bohužel nemám čas je číst. Těžko zvládám číst recenzní výtisky.