Březen 2016

Kontrola/přihláška SB!

29. března 2016 v 21:06 | Anna Elizabeth Potter
Jelikož si projíždím svoje SB a zjišťuji, že docela hodně z nich jsou neaktivní, nutí mě to vyhlásit kontrolu. Takže ať to máme rychle za sebou. Blogy, které nemám ve spřátelených tot mohou pojmout i jako přihlášku. Kontrola se uzavírá 12. 4. 2016. Takže na to máte dva tádny, což mi přijde, jako fajn doba.


1) Přezdívka
2) Adresa blogu
3) Proč chceš zůstat v mých SB?

To je vše, co vám k tomu řeknu, mějte se fajn! A pak ještě, že ůj aktuální seznam SB můžete najít ZDE.

Ať žijou Levné knihy!

26. března 2016 v 11:27 | Anna Elizabeth Potter |  Knihy (aneb to co miluji nadevše)
No musím říct, že jsem si dlouho nic nekoupila, a tak když jsem byla s kamarádkou venku, jsem si zašla do LK. Opravdu jsem si toho nechtěla koupit tolik, ale byly tam nádherné knihy! Za to přeci nemůžu!

Obálka titulu Cinder
Říkala jsem si, že Cinder si nikdy nekoupím, protože nemám ráda remake knihy. Ale za čtyřicet korun jsem ji tam nemohla nechat. To prostě nešlo...doufám, že tam časem budou i ostatní díly!

Recenze-Pamatuji si vás všechny

13. března 2016 v 15:31 | Anna Elizabeth Potter |  Knižní recenze
Obálka titulu Pamatuji si vás všechny
Název: Pamatuji si vás všechny
Autor: Yrsa Sigurdardóttir
Nakladatelství: Metafora
Rok: 2015 (2011)
Počet stránek: 315

Anotace: U ledového islandského fjordu leží vesnice duchů. Když se tři mladí lidé z Reykjavíku rozhodnou, že koupí dům v opuštěné obci v pustých západních fjordech, netuší, co všechno je tam čeká. Co bude odhaleno a co probuzeno. Gardar, jeho žena Katrín a společná kamarádka Líf se chtějí pustit do renovace domu, ale brzy se začnou dít divné věci. Na podlaze se objevují mokré šlápoty, někdo trousí po pokojích mořské mušle, ozývají se podivné zvuky. Mobily se jim záhadně vybijí a loď pro ně má přijet až za několik dní. Jiná cesta z oněch mrazivých pustin nevede. Jsou tu úplně sami. Nebo ne...?
V malém městečku na druhé straně fjordu vyšetřuje policistka Dagný spolu se svým kamarádem, psychiatrem Freyrem, sérii nepřirozených úmrtí. Stopa vede do zaprášených archivů s policejními složkami z minulého století. Jak by ale tehdejší zločiny mohly souviset s nedávným záhadným zmizením Freyrova malého syna?
Záhady se vrší jedna na druhou a pomalu se začínají propojovat do řetězce děsivých událostí. Příšerná pravda musí být odhalena. Mrtví si někdy pamatují víc, než bychom si přáli...
Ale pokud byste si snad chtěli říct "vždyť je to jen spisovatelčina fantazie", nebuďte si tak jistí a vězte, že příběh je (přinejmenším zčásti) postaven na skutečných událostech.

Hodnocení: Tak jsem se konečně po třech dnech vzpamatovala. Musela jsem se dostat z fáze, kdy bych vám sem dokázala napsat jenom: Ó můj bože, přečtěte si to, přečtěte si to.
Dejme tomu, že teď už vám budu moci napsat objektivní názor. Což se po mně vlastně chce.
Stále si stojím za tím, že kniha je nejlepší za rok 2016. I když teda máme za sebou jenom tři měsíce (vlastně dva) a já mám za sebou deset knih.
Bylo neuvěřitelné, jak na vás autorka dokázala přenést mráz a hrůzu. Já jsem se bála. Bála jsem se, co se stane hrdinům. Já se normálně nikdy nebojím a u téhle knihy jsem byla normálně úplně paralyzovaná a bála se otočit další stránku. Tohle byla asi jediná z knih, kterou jsem nechtěla dočíst. Nechtěla jsem zjistit, co se stalo hrdinům. Zamilovala jsem si je a bála jsem se o ně.
Katrín mi byla asi ze všech nejsympatičtější. Byly jsme si totiž hodně podobné a líbilo se mi, jak měla ráda svého muže, protože až moc často v dnešní době vídám manželé, kteří spolu nejsou šťastní. Katrín není sobecká a je ochotná se pro druhé obětovat.
Přijde mi, že v románu prakticky máte předurčeno, koho budete mít rádi a koho budete nenávidět. Autorka vám ty postavy představila a vykreslila takovým způsobem, že se vlastně dají rozdělit na lidi, které nebudete mít rádi a na lidi které budete mít rádi.
Čili moji další oblíbenou postavou byl psychiatr Freyr. Byl to realista a já mám realisty ráda. A taky miluju psychiatry (jenom v knihách!). Myslím, že se nenajde člověk, který by ho neměl rád. Dokázal se vyrovnat se ztrátou svého syna na rozdíl od své manželky a je velmi sympatický.
Na této knize je také úžasné, že po každé kapitole si řeknete: "Jo, tak to je úplně jasný, jak to bude!" a potom to tak vůbec není. Další kapitola vám vaše závěry hned vyvrátí a začnete si myslet něco úplně jiného. A přijde další kapitola a ta vám to zase úplně změní. No není to skvělé?
Styl psaní mi sedl, autorka píše prostě báječně a, jak už jsem psala, bála jsem se číst, abych se nedozvěděla, co strašného se stane mým hrdinům.
Obálka na mě taky moc dobře působí. Knihy jsem si už několikrát všimla, jak na internetu, tak v kamenných obchodech.
Kapitoly se tu střídají, jedna kapitola se odehrává u Katrín, Gardara a Líf a druhá se odehrává u Freyra a Dagný. Přišlo mi, že to ještě víc zvětšovalo vaše napětí, protože každá kapitola skončila s otevřeným koncem a vy jste museli přečíst další kapitolu, abyste se teprve dostali k další kapitole, která byla zase vyprávěna z místa, kde skončila ta předminulá. Mě se třeba první polovinu knihy víc líbily ty kapitoly s Freyrem a tak jsem se nemohla dočkat, až přelouskám kapitoly vyprávěné z temného domu na jednom islandském fjordu.
Co víc tu napsat? Snad jen, že tato kniha je prostě úžasná a já vás prosím, abyste to s ní aspoň zkusili, protože podle mě je naprosto geniální a dokonalá. Už dlouho ve mně kniha nevyvolala takové pocity, abych ještě týden po přečtení se skoro nemohla na knihu ani podívat bez toho, aby se mi hned nevybavilo, co se tam všechno stalo a jak to celé dopadlo.

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji knihkupectví Matinus.cz!
Knihu si můžete koupit ZDE.


Tumblr chvilka (49)

8. března 2016 v 23:00 | Anna Elizabeth Potter |  Tumblr chvilky
Ty knížky už mi chyběly, tak co kdybychom si zase nějaké dali?

Jups

7. března 2016 v 20:08 | Anna Elizabeth Potter |  Knihy (aneb to co miluji nadevše)
Tak nějak jsem se koukala na Rodaw z Knihánkova a napadlo mně si zajít na bux.cz a udělat si takový seznam svých must-have knížek. Musím říct, že vysoké číslo jsem čekala a asi z něho nejsem zase tak překvapená. No nebudu to prodlužovat a sdělím vám výši. Je to 7 381 Kč. Ano je to spousta peněz a fakt nevím, kde bych to jako měla sehnat. Samozřejmě třeba jednu ságu ta mám jenom kvůli tomu, že je ve slevě a já si ji moc chci přečíst, ale jinak takm jsou opravdu pouze knížky, které bych opravdu chtěla mít doma.
Knížek je dohromady 29 a to mi taky přijde dost vysoké číslo. Chtěla jsem se pozastavit nad tím, že knihy jsou opravdu už dneska velmi drahé. Dřív spisovatelé neměli tolik peněz i když byli třeba dost známí, ale dnes, když se vám to opravdu hodně povede, tak mi přijde, že to není tak špatné povolání. Samozřejmě, že nemluvím tady o nás ale spíš o USA nebo Anglii protože tam ty knihy opravdu se dostanou do celého světa a za každý ten výtisk ten autor něco má. Někde jsem slyšela že autoři dostávají i nějaké peníze, když si jejich dílo někdo půjčí v knihovně.
Musíme se na to koukat ale i z té druhé stránky. Ten autor nad psaním té knihy stráví třeba rok. To je rok výdajů, pak tu máme i ten papír na který se to otiskne. Ten taky něco stojí. Grafik, který zpracuje obálku, manažer který se postará o dobrý prodej. Samotné nakladatelství si něco musí vzít a je toho prostě hodně lidí, co se podílí na tom, že si můžete domů odnést knihu.
Na tohle téma opravdu hodně často debatuji s tátou protože nedávno mi prozradil, že před Vánoci měl u Megaknih velkou objednávku která stála okolo 35 000. Když mi to řekl opravdu jsem otevřela pusu. Moje rodina na tom nikdy nebyla finančně špatně (i když teď už docela jsme) protože moji rodiče jsou doktoři a navíc pracují ve celmi specifickém oboru takže těch lidí, co to dělá tolik není. Vždycky, nebo aspoň od té doby, co jsem větší a táta mi kupuje knihy (s velkou radostí) se měsíčně u nás nějaké ty knihy objeví a některé jsou i pro mne. A to ani nemusím mít narozeniny a můžu zlobit, jak chci, ale stejně mi nějaké ty knihy na posteli přibudou. I když teď už se to taky hodně změnilo...
Vím, že jsem neskutečně šťastný človíček a knihomol. Mít takovou zásobu knih není obvyklé normálně mají lidi jenom pár knih a ostatní si půjčují z knihovny, nebo svoje knihy získávají pouze pomocí recenzních výtisků z nakladateltví nebo internetových knihkupectví.
Nevím, čím bych tento článek zakončla, snad jen tím, že nechápu jak Rodaw může mít někdy i 35 knih za měsíc. To opravdu s maminkou asi celý měsíc žijí jenom o chlebu, protože jinak si to nedokážu představit.


Prolog

6. března 2016 v 11:18 | Anna Elizabeth Potter |  Řád černých rytířů
Tak a je to tady! Konečně ze mně po tolika měsících něco vylezlo a hned z toho bude kapitolovka (aspoň doufám)! Nebudu vám prourazovat, o čem povídka bude. Snad se vám bude líbit. Banner mi udělala úžasná Andy z blogu www.the-vampire-diaries-gallery.blog.cz, takže se určitě nezapomeňte podívat. A teď už jdeme konečně ke krátkému prologu.
P.S. Za korekturu děkuji Slečně Postradatelné