Červenec 2015

Tumblr chvilky (35)

30. července 2015 v 5:00 | Anna Elizabeth Potter |  Tumblr chvilky
Takže dneska si dáme...zvířátka!

Recenze-Beze stopy

24. července 2015 v 5:00 | Anna Elizabeth Potter |  Knižní recenze
Obálka titulu Beze stopy
Název: Beze stopy
Autor: Jane Caseyová
Nakladatelství: Argo
Rok: 2012 (2010)
Počet stran: 338
Anotace: Když jednoho dne zmizí dvanáctiletá Jenny, uvědomuje si její učitelka Sára Finchová mnohem lépe než ostatní, že se s každým dalším dnem zmenšuje naděje, že její žačku naleznou živou a zdravou. Jako dítě totiž Sára zažila něco podobného: jednoho dne beze stopy zmizel její starší bratr Charlie, a celou její rodinu tato tragédie hluboce zasáhla. Sáře je nyní něco přes dvacet a bydlí s matkou, která své chmury zahání alkoholem a pokojíček svého syna udržuje v někdejším stavu jako jakousi podivnou svatyni. Pak se Sáře přihodí něco příšerného: v lesíku nedaleko svého domu objeví Jennyino tělo. Je vtažena do policejního vyšetřování, a zatímco vzdoruje obrovskému mediálnímu zájmu, pomalu na ni samotnou padá podezření. Ale nesleduje ji jen policie…

Hodnocení: Na tuto knihu mohu psát jenom samou chválu. Zrovna jsem ji dočetla a jsem z ní naprosto unešená.
Poslední dobou si uvědomuji, co to vlastně čtu za knihy. Není to lehká literatura, kterou by mohl číst každý a už vůbec se to nemůže každému líbit. Matka je ze mě docela znechucená. Když tátovi vyprávím, co se v knize děje, vždy se na mě jenom otočí a se zhnuseným obličejem prohlásí: "Co to zase čteš za hrůzy?" Ale to sem nepatří.
V knize se střídají dva příběhy. Současnost, čili vyšetřování vraždy Jenny a doba, kdy se stratil Charle bratr naší hlavní hrdinky. Je to pěkné zpestření celé knihy a mě to vůbec nevadilo.
Styl psaní mi opravdu sedl a já jsem na něm nenašla žádnou chybu. Snad jenom, že sem tam se našla nějaká chyba v překladu, ale spíš to bylo vynechané písmenko, čárko a tak podobně.
Kniha mě bavila od samého začátku a já jsem ji stihla přečíst za tři dny a vůbec jsem se od ni nemohla odtrhnout. Když jsem šla třea na procházku se psem, nebo do bazénu, neustále jsem nad tou knihou pemýšlela. Co se asi stane dál? Přijdou na to? Něco takového se mi už dlouho nestalo. Tak moc nad knihou přemýšlet.
Sára mi byla sympatická, ale nechápala jsem proč prostě od své matky neodejde. Byla tyranská a věčně opilá a kvůli ní si měla zakzit celý život? Byla citlivá, ale na můj vkus trochu moc uzavřená. Jediné co mě na ní trochu štvalo, byl problém který nacházím v hodně knihách a to, že se o její přízeň zase pokoušelo, až moc chlapů. Na můj vkus. Asi to tak v běžném světe chodí, ale já to tak prostě nevidím.
Přeci jenom jsme holky a tím pádem si potrpíme na nějaký ten románek a i ten se v této knize vyskytuje, ale nepovím vám mezi kým. Ono vám to stejně dojde asi na padesáté straně, ale nevadí.
Kniha byla opravdu napínavá a i když jsem dokázala odhadnout, kdo je vrah, konec mě stejně překvapil. V závěru vám mohu knihu jenom doporučit. Další knihy d autorky jsou Oheň a Pomsta. Pomstu mám doma a je to druhý díl Ohně. Bohužel to nevypadá, že by se nakladatelství Argo rozhodlo pokračovat v sérii. Napsala jsem jim e-mail, tak uvidíme, jak to dopadne.

Tumblr chvilky (34)

23. července 2015 v 5:00 | Anna Elizabeth Potter |  Tumblr chvilky
Tak tu máme půlku léta!

Návštěva knihovny (13)

18. července 2015 v 5:00 | Anna Elizabeth Potter
Já jsem tak nějak podlehla...ale mám fakt pěkné knihy!


Tumblr chvilky (33)

16. července 2015 v 5:00 | Anna Elizabeth Potter |  Tumblr chvilky
Tak si dáme zase žrádýlko!

Recenze-Dřív než půjdu spát

13. července 2015 v 5:00 | Anna Elizabeth Potter |  Knižní recenze

Název: Dřív než půjdu spát
Autor: S.J. Watson
Nakladatelství: Knižní klub
Rok: 2014 (
Počet stran: 368
Anotace: Vzpomínky: právě ty definují, kým jsme. Bez paměti člověk přestává existovat. A právě takto žije Christine, která po autonehodě ztrácí paměť pokaždé, když usne. Každý nový den je pro ni první a zároveň poslední. Její manžel Ben jí každé ráno trpělivě vypráví její vlastní život a obětavě se o ni stará… Anebo je vše trochu jinak? Christine se podaří za pomoci mladého doktora začít psát deník, a jeho stránky jí jednoho dne prozradí: Nevěř svému muži. Napsala to však vůbec sama? Jak se lze dopátrat pravdy o minulosti, když jediné, co znáte, je dnešek?

Hodnocení: Na začátek vám řeknu, že to je kniha z mé knihovny, takže to znamená, že jsem zase jednou přečetla něco ze své knihovny! Zase si mohu jednu knihu škrtnout a čeká mě už jenom asi 2367218761686166....
Vůbec nevím, proč jsem jí vlastně začala číst. prostě jsem po ní šáhla a dá se říct, že jsem nelitovala.
Styl psaní je velmi poutavý a opravdu knihu nemůžete odložit, takže rozhodně palce nahoru!
Kniha je rozdělena na tři části. První je, když se hlavní hrdinka Christine probudí. Opět si nic nepamatuje, manžel jí vše vysvětlí a potom jí zavolá její doktor a poví jí o jejím deníku. Druhá část je Christinin deník a tady si musím postěžovat. Pro mě tahle část byla moc dlouhá. Pokud si pamatuju tak měla něco kolem sto šedesáti stránek a mně přišlo, že se snad nedočkám konce. No a třetí část je potom co Chris dočte deník a následující události.
Knihu jsem měla přečtenou za dva dny a četla se opravdu sama. Bohužel jsem od této knihy čekala víc. Čekala jsem víc mrazící atmosféru. Na mě prostě nedýchala ta mrazivost a děsivost. Všechno jsem dokázala odhadnout předem, i když pár věcí mě tam překvapilo. Prostě jsem od knihy čekala víc a tím pádem jsem zklamaná a kniha dostane malé hodnocení.
Christine o ní ani nejde moc napsat, protože vzhledem k tomu, že každou noc zapomněla celý svůj život, nedá se o ní toho moc říct. Štvala mě, ale zároveň mi jí bylo líto. No prostě hrůza.
Nemůžu říct, že by kniha neměla zajímavý konec. To rozhodně a já vám ji doporučuji, protože zase taková katastrofa to nebyla. Četlo se to dobře rychle, akorát to na mě tolik nezapůsobilo, ale četla jsem i horčí knihy.
Začala jsem se koukat i na film, ale ten mě extrémně nebaví i když tam má takové skvělé herce, jako Nicol Kidman a Colina Firtha. Chápu, že je težké udělat film, kde vlastně hrají jenom tři herci, ale jsem ráda, že jsem na něj nešla do kina. To bych asi zvedala oči v sloup za tak vyhozené peníze.

Unboxing! (2)

11. července 2015 v 5:00 | Anna Elizabeth Potter |  To se prostě nikam nehodí
Rozhodla jsem se vám ukázat i moji druhou výhru od Terky. Snad se vám to bude líbit. Mě se to líbilo moc!

Tumblr chvilky (32)

9. července 2015 v 5:00 | Anna Elizabeth Potter |  Tumblr chvilky
Tak si zase dáme citáty, ne?

Vyhynulý druh?

8. července 2015 v 5:00 | Anna Elizabeth Potter |  Tiše sedím, přemýšlím...
Do této rubriky už jsem dlouho nic nenapsala a jsem ráda, že se mi konečně naskytla možnost. Dnes budu psát o nás, kteří píšeme HP FF. Přijde mi, že vymíráme. Chápu, že lidem v 22 se už nechce psát povídky s touto tématikou, možná už si na to přijdou moc staří, ale netušíte, jak moc mi to chybí. Předtím než jsem si založila blog, jsem znala opravdu hodně blogů, jejichž autoři psali HP FF. Prostě a jednoduše jsem se do toho zamilovala! Do psaní, do FF a obecně do blogerského světa.
Dnes, když si kliknu na 99% těchto blogů, jsou už dlouhou dobu neaktivní. Je mi to opravdu líto, protože já jsem jejich povídky milovala. Právě díky nim jsem začala psát, ale už jim to nemám jak dát vědět. Kdyby tu oni nebyli, nebyla bych tu ani já a můj blog by nemohl slavit už třetí rok své existence.
Já vím, že pár vás ještě píše a proto mi prosím do komentářů hoďte vaše oblíbené blogy právě s povídkami HP FF, jestli nějaké máte, moc by mi to pomohlo. Jediné co nečtu, jsou povídky na pár Harry/Draco, Harry/Snape, Draco/Ginny, Hermiona/Snape a jinak už přečtu opravdu cokoli.
Myslíte si, že bych si měla přečíst svoje povídky, když jiné už nenacházím? To vůbec není ono. Na svých povídkách pořád vidíte jenom chyby a mně osobně se moje povídky nelíbí. Jo zní to asi divně, ale tak to je.
Pamatuju si na rok 2012, kdy jsem začínala a obdivovala lidi, co dokázali psát normální povídky. Říkala jsem si, že to bych já nikdy nedokázala, nezvládla bych si vymyslet originální zápletku a samostatné postavy plus prostředí. O pár let později bych mohla napsat to samé, ale bohužel tentokrát o povídkách HP FF.
Nedokážete si představit, jakou jsem měla radost, když jsem uviděla blog Nikinky, která zrovna teď začíná s novou kapitolovou povídkou s Poberty a s mým miláčkem Siriusem! Teda aspoň podle banneru to tak vypadalo. Nikinko pokud to čteš, tak ti musím říct, že to právě ty jsi byla mým impulsem pro napsání tohoto článku a tak trošku k návratu k HP FF, zatím aspoň jako čtenářka, možná se do toho psaní zase jednou dostanu.
Nepsalo se mi to lehce, ale je to prostě tak. Prosím, pokud píšete HP FF, neberte tento článek jako urážku, já vás naopak obdivuji a musíte mi okamžitě ukázat své povídky!
To je asi pro tento článek všechno. Prosím napište někdo, jsem opravdu zoufalá...

Obrázek tvořen mnou (autogramy až později!)

Recenze-Dobrodružství milovníka knih

7. července 2015 v 5:00 | Anna Elizabeth Potter |  Knižní recenze
Název: Dobrodružství milovníka knih
Autor: Charlie Lovett
Nakladatelství: Paseka
Rok: 2014 (2011)
Počet stran: 352
Anotace: Peter Byerly vlastně ani nevěděl, jak se dostal právě do tohoto antikvariátu. Před devíti měsíci jím otřásla smrt jeho milované manželky Amandy, přestěhoval se ze Severní Karolíny na anglický venkov a doufal, že se tu znovu vrátí ke svému koníčku - sbírání a restaurování vzácných tisků. Když však otevře svazek z 18. století o shakespearovských podvrzích, vypadne z něj - Amandin portrét! Přestože akvarel očividně pochází z viktoriánských časů, podobnost je tak neuvěřitelná, že Petera posedne myšlenka přijít záhadě na kloub. Pátrá po stopách obrazu v historii a nakonec objevuje knihu, která by mohla s jednoznačnou platností říci, zda Shakespeare opravdu byl autorem svých her. Brilantní román o lásce a vzácných knihách tak prozkoumává i jednu z nejdráždivějších literárních záhad všech dob.

Hodnocení: Kniha mi doma leží už rok a konečně jsem si jí přečetla! Jupí, další kniha z mé knihovny přečtena! Knihu jse začala číst hlavně protože si chci koupit autorovu další knihu. Chtěla jsem vědět, jestli mi sedne jeho styl. A rozhodně sedne.
Jeho styl je naprosto úžasný! Kniha se četla tak strašně příjemně! To už se mi dost dlouho nestalo. Pro mě je to naprosto ideální kniha protože se tu objevuje romantika(s kterou jsem se nehodlala smířit), tajemství (dalo by se říct detektivka), Shakespeare no to prostě bude muset být úžasná knížka.
Kniha mě bavila od první stránky a já ji přečetla za tři dny. Zásadně jsem jí odkládala až na poslední chvíli. V knize se objevují tři dějové roviny. Léta, kdy žil sám Shakespeare a ty byly naprosto kouzelné a já si je zamilovala. Poté tu byly kapitoly od roku 1989, což je vlastně rok kdy se Peter potkal s Amandou a v těchto kapitolách se popisuje jejich vztah a končí Amandinou smrtí. Protože za každou cenu budete chtít vědět, co se Amandě vlastně stalo! No a poslední rovina je ze současnosti kde se teď nachází Peter a řeší případ Shakespeare, protože víte, že v dnešní době se hodně řeší, zda-li je Shakespeare opravdu autorem svých her.
Upozorňuji, že kniha je beletrie, není to nějaká věděcká kniha, takže vše v ní napsané je fikce a ne důkazatelně prokazatelné věci. No to si musíte přečíst poděkování, tam autr píše, co je vlastně pravda a ne...aspoň myslím.
Peter jsem si představovala jako okouzlujícího muže, který miluje knihy. V knize vlastně není napsané jestli je hezký, nebo ne, ale já si ho tak prostě představovala. Je to velice komplikovaný muž, ale o to mi přišel kouzelnější a já bych ho prostě žrala. No, co je lepší, než chlap zamilovaný do knih stejně jako vy? Myslím, že je to skvělý hlavní hrdina. Každý si ho oblíbí, aspoˇsi to teda myslím.
Amanda byla okouzlující mladá, bohatá slečna (později paní) a bylo mi jí strašně líto. Obecně myslím, že jak Petera, tak ji potkal nespravedlivý osud. Peter měl těžké dětství a když měl konečně nárok na krásné dlouhé manželství, všechno se pokazilo a nádherná a hodná Amanda zemře. Musím říct, že mi málem ukápla slza.
Obálka se mi strašně líbí, taky jsem v knihkupectví po ní chňapla na základě krásné obálky. Ta červená se mi strašně líbí! Věřte, že je kniha i na pohled nádherná, když jí držím v rukou.
Už se strašně těším na autorovu další knihu která se tentokrát zabývá Jane Austenovou! No prostě Lovett se do mě opravdu strefuje. Táta už mi slíbil, že mi jí pořídí, že jí chtěl koupit sám od sebe. Kniha se jmenuje První dojmy, kdyby se na ni někdo chtěl podívat.
Myslím, že pro tuto recenzi vám stačí moje neustálé vychvalování, ale já jsem si knihu opravdu zamilovala, takže s tím nemůžu nic dělat. Chci na knihu nalákat co nejvíc lidí, protože mi přijde, že o ní skoro nikdo neví! A to je veliká škoda. Věřte tomu.