Recenze-Tanec s nepřítelem

4. října 2014 v 5:00 | Anna Elizabeth Potter |  Knižní recenze
Obálka titulu Tanec s nepřítelem
Název:Tanec s nepřítelem
Autor: Paul Glaser
Nakladatelství: Triton
Počet stran: 273
Rok vydání: 2014 (2010)
Anotace: Paul Glaser objeví během návštěvy Osvětimi mezi vystavenými exponáty kufr z Nizozemska se svým jménem. Rozhodne se, že začne pátrat po válečné minulosti své rodiny.
Postupně odhaluje neuvěřitelný příběh sestry svého otce, tety Roosje. Najde její deník, mnoho fotografií, filmy, dopisy a písně. Roosje byla úspěšná učitelka tance. Když vypukla válka, začal její manžel sympatizovat s nacisty a svou židovskou ženu udal. Roosje byla zatčena a poté vězněna v několika koncentračních táborech.
Kousek po kousku skládáme Roosjin utajený život jako stavebnici. Je to příběh silné, citlivé a nebojácné ženy, která si přes všechna protivenství zachovala životní optimismus. Nezlomily ji ani děsivé zkušenosti z koncentračních táborů. Ve svém deníku, ze kterého tato kniha vychází, Roosje napsala: "Abych uchovala vzpomínky na ztracenou minulost, píšu o svém životě knihu. Potřebuju minulost, abych mohla žít budoucnost."

Hodnocení: Tahle kniha mi vyrazila dech. To je to první, co vám můžu sdělit.
Minulý školní rok jsme se v dějepise učili druhou světovou válku a velice mě zaujal Holocaust (vyvražďování Židů). Naše učitelka o tomto tématu nehodlala mluvit a tak jsem se o tom zajímala na vlastní pěst. Zjistila jsem, že mého tatínka to taky velice zajímá a má plno knížek s touto tématikou. Asi za týden jsme byli v knihkupectví a právě tehdy mi tatínek koupil tuto knihu. Dostala jsem se k ní však až teď.
Když jsem četla tu knihu, pořád mi v hlavě zněla jediná věta. Ta žena měla strašné štěstí. Tak neuvěřitelné štěstí…
Za plno rozhodnutí, nebo proslovů co za tu dobu měla, by měla být už dávno zabita Němci, ale ona to všechno přešla a přežila druhou světovou válku. Jak, to ani nedokážu vysvětlit. Kniha vypráví o jejím životě od jejích 17-ti. Prolíná se to kapitoly z pátrání autora, protože zmíněná žena byla jeho teta, nikdy se s ní však nesetkal, a tak po ní pátrá.
Když jsem se na konci dočetla, že žena umřela v roce 2000, nějak jsem to nemohla rozdýchat. Příběh této ženy vychází najevo až po deseti letech od její smrti.
Vždycky jsem si myslela, že Nizozemci v tom byli vcelku nevině, ale kniha mi otevřela oči. V Nizozemsku bylo zabito 85% Židů, ale v jiných zemích to bylo okolo 10-20%. Už jenom tato statistika by měla něco říct…
Kniha byla napsána velice čtivě a já ji přečetla za tři dny. Kašlala jsem i na učení, ale nakonec mě z žádného předmětu nevyzkoušeli, takže dobrý.
Pokud jsem pochopila, není to autorova první kniha, takže se pokusím sehnat i další.

Knihu doporučuji každému, komu nevadí číst trošku drsnější scénky z koncentračních táborů.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Luci Luci | Web | 4. října 2014 v 18:27 | Reagovat

věřím, že se ti kniha líbila :)) já bych to asi psychicky nezvládla.. ale musí to být skvělá kniha :) a ona musela být nesmírně statečná žena

2 Teeve Teeve | E-mail | Web | 5. října 2014 v 12:09 | Reagovat

Och och, to zní fakt že dobře :-D. Ale rozhodně ne pro moji povahu. Já jsem taková děsná cíťa a scény z koncentráku? No, to raději ne, díky. Když nad tím tak přemýšlím, furt nevím, proč si vlastně chci přečíst V šedých tónech... Ale jestli se ti tahle líbila, možná bys mohla zkusit právě šeď :-).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama