On je vinen 1/2

31. srpna 2014 v 8:00 | Anna Elizabeth Potter |  No Fanfictions (one-off stories)
Tohle je takový úvod. Někdy to dopíšu, ale tak nějak jsem zatím napsala jenom no vlatně první půlku, nebo něco takového.
Jenom chci ještě napsat, že povídka nemá nic společného s Ericem Closem, nebo s Camron Diaz jenom se mi tam hodili.
Za korekturu děkuji Lily eN.



Martin Scott právě uzavíral další ze svých případů. Kdyby tu byl jeho spolupracovník Bill, mohl už sedět doma.
Nevypadal zrovna upraveně. Už se pár dní neoholil a nemohl spát. Pořád se mu vracel jeho poslední případ. Vystřelil po vrahovi, který měl v domě rukojmí a slíbil, že vyjde ven beze zbraně. Lhal. Vyšel a pistoli namířil na nejbližšího policistu. Martin vystřelil, aby ochránil kolegu. Až později se zjistilo, že vrah v pistoli neměl nábojnice. Chtěl, aby ho zastřelili. Martin nevěděl proč, ale přišlo mu, že je vinen, že to co udělal, nebylo správné.
Konečně měl papírování za sebou a mohl se vydat domu. Naštěstí ho doma měl kdo čekat. Jeho snoubenka Emily. Emily byla taky policajtka, ale teď byla na mateřské. Jejich miminko se mělo narodit za sedm měsíců. Měl by být strašně šťastný, ale nebyl. Pořád ho v hlavě pronásledovaly chyby, které za svoji kariéru udělal. Někdy měl štěstí, že se za něj šéf přimluvil.
Bylo něco málo po desáté, když si odemknul domovní dveře. Emily seděla na sedačce a četla.
"Ahoj." Pozdravil svoji budoucí manželku. Termín svatby ještě neměli.
"Ahoj zlato. Konečně jsi doma. Uzavíral jsi případ?" I Emily poznala, že se s ním něco děje. Poslední dobou strašně málo jedl, nespal, dokonce neměl chuť ani na jednu ze svých oblíbených aktivit.
"Ano. Bill nebyl dnes v práci, tak to šlo pomalu. Půjdu se osprchovat, co je k večeři?" Ptal se a už byl na schodech do druhého patra.
"Udělala jsem kuře s rýží, ale chápu, jestli na něj nebudeš mít chuť." Bylo jí divné, že jí ani nedal pusu.
"Ne teď už nějak nemám hlad. Nech mi ho v lednici a já si ho ohřeju zítra, ano? Aspoň nebudeš muset vařit." Vyběhl schody a vešel rovnou do koupelny. Svlékl si šaty a vlezl do sprchy. Pustil na sebe proud studené vody. Potřeboval se trochu probrat a ne relaxovat. Zavřel oči a nechal kapky stékat po svém těle. Myslel na Emily a na to jak ji teď odbyl. Nechtěl na ni být tak mrzutý, ale byl unavený a neměl chuť vůbec na nic. Až se dá dohromady, nějak jí to vynahradí.
Najednou se jeho myšlenky zase stočily k Johnu Brownovi. Přeci musel vystřelit, musel, protože to byla jeho povinnost. Nebo ne? Vzpomínky se vrátily ještě o pár měsíců později, kdy nestihl přinutit Ericka Kinga, aby položil svou pistoli na zem. Kdyby to stihl, odstřelovače by ho nesestřelili.
Vypnul sprchu a vzal si ručník. Otřel se a omotal si ho kolem trupu. Odešel z koupelny a vešel do ložnice. Oblékl na sebe kraťasy a tílko. Jeho pyžamo. Přemýšlel, jestli sejít dolů a ještě se chvilku bavit s Emily. Rozhodl se, že ne. Vlezl si do postele a zhasl lampu.
Snažil se usnout, ale nešlo to. Do pokoje někdo vešel. Martin dělal, že spí.
"Marty, já vím, že nespíš." Emily se převlékla a lehla si k němu do postele. "Nechceš mi něco říct? Poslední dobou to prostě nejsi ty a já se o tebe začínám bát." Martin se konečně otočil a podíval se na ni.
"Nic se neděje." Usmál se.
"Marty, prosím, nelži mi. Poznám to na tobě." Nevěděl, co jí má říct. Že je posedlý svými případy?
"Poslední dobou se mi vrací staré případy a mé chyby." Řekl pomalu, ale nevěděl jak pokračovat. Nevěděl jak popsat své pocity.

"Zlato, tohle se stává. Stává se to i mně. Víš, kolik každý policista za své kariéry udělá chyb? Strašně moc. Nemá cenu se jimi tolik zaobírat. Prosím, už to nech být. Vím, že tě to asi hodně trápí, ale nezaobírej se tím tolik. Mohl by ses taky za pár let zbláznit. A to já nechci, protože tě budu potřebovat." Usmála se na něj a podívala se na břicho, které se už začínalo rýsovat. Vzala Martyho ruku a položila ji na svoje břicho. Martin se usmál a po dlouhých dnech ji opět políbil. V noci si našli čas i na jeho oblíbenou aktivitu.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Lily eN Lily eN | 31. srpna 2014 v 8:53 | Reagovat

Jak jsem říkala, prostě úžasná (!) povídka! Tyhle mám hrozně ráda. A doufám, že nějaké pokračování brzy bude.
Ale budu se těšit na jakoukoliv tvojí povídku. Třeba další kapitolku Anny Potterové. Takže až se vrátím z toho pekelného seznamováku, tak chci mít v mailové schránce aspoň jednu povídku! Jsi prostě nejlepší povídkář. A máš samozřejmě toho nejlepšího betareadra. Jednou, až budeme mít to knihkupectví, tak budeme psát svoje vlastní příběhy a jednou týdně budeme mít předčítání s majitelkami obchodu...Jó, už to vidím...

2 k2007 k2007 | E-mail | Web | 31. srpna 2014 v 12:24 | Reagovat

Strašně jsme se do toho začetla, že jsem si ani nevšimla, že jsme na konci. Těším
se na nějaké to pokračování =3
PS: Asi nemáš nějakou ikonku blogu co? =D

3 Luci Luci | E-mail | Web | 31. srpna 2014 v 20:22 | Reagovat

vypadá to fakt dobře :3 ta Emily je skvělá, že pro něj má takové pochopení :)) a on vypadá na správného chlapa ;) jsem zvědavá, jak povídka dopadne :D hned se jdu vrhnout na druhou část :D třeba se dozvím, proč ten chlap chtěl umřít :/

4 Slečna Postradatelná Slečna Postradatelná | E-mail | Web | 4. září 2014 v 20:27 | Reagovat

Tak jsem tu na příkaz pana kapitána! :D Ne, jdu se pustit do čtení ty moje srdíčko :D

Je pěkný, že máš konečně poměrně pozitivní úvod povídky :DD Počítám s tím, že to bude hledě na jejich policejní kariéry trochu detektivka a je takové pěkné klišé, že se policajt ohlíží za starými případy :3
Jinak nechápu, proč se lidé nechávají zastřelit někým jiným a berou si k tomu rukojmí, když to můžou udělat sami :DD Jenom hloupá poznámka :DD

A jinak se mi to páčilo very much :D ♥ Je úžasné, jaké má Emily pochopení, protože já už bych se na něj s těma večeřema vysrala :D Just kiddin' ♥ Luv it! Jdu na tu další kapču, kapitáne! (Jinak mě zdržuješ od školních povinností, kdy musím sepsat čtenářský deník, ale vlastně bych se na to vysrala, i kdybych tu nečetla ty tvé dokonalosti miláčku :D ♥)

5 Petra Petra | 16. září 2014 v 10:33 | Reagovat

Líbí se mi povídky z policejního prostředí a líbí se mi, jak je to napsané :) :-)

6 CrazyJull CrazyJull | Web | 4. října 2014 v 19:40 | Reagovat

Napsala jsi to vážně skvěle! :)
-CrazyJull

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama