Květen 2014


Obrázky...

25. května 2014 v 15:19 | Anna Elizabeth Potter |  Galerie :))
Proč, když to vidím brečím? Proč si myslím, že se mě to týká? Proč jsem tak slabá? Proč se tomu nedokážu postavit čelem...ne já se musím schovávat. Nedokážu tomu čelit, jsem slaboch, všichni to vědí. Ale tohle přeci nejsem já! Nebo ano? Jsem holka, co přijde domu a uleví se jí, že už si nemusí na nic hrát a že se už nemusí usmívat? Ano to by sedělo. Přijdu domu a tělem mi projede takový nádherný pocit. "Dobrý konec už se nemusíš smát, už jsi doma, tady si na nic hrát nemusíš." říká mi mozek. Podvědomě jásám. Zavřu se v pokoji, nic nevnímám. Lehnu si a vzpomínám. Vzpomínám na ty dny, kdy všechno bylo jinak. On byl dobrý kamarád a já blbá holka. No na mě se toho v celku nic nezměnilo. Blbá naivka jsem pořád. Aspoň už vím, že nemá smysl čekat na prince, který přijede na bílém koni. Tohle se děje jenom v pohádkách a amerických slaďákách. Nakonec jsem trochu otevřela oči. On byl fajn, tak moc fajn že se mi začal líbit. Sakra kdybych jenom tehdy věděla, že toho do dnesška budu litovat.
Jak tak sedím a koukám na koncovku blog.cz, ptám se: "Napsala jsem snad někdy dobrou povídku, která by končila šťastně?" odpovídám si prostě: " Myslím, že ne." Možná nechci, aby mé povídky dobřr končily právě z toho jednoho důvodu. Ne to je blbost, moc ráda napíšu nějakou sladkou cukrárničku. Nemusím své oblíbené hrdiny zabíjet. A nebo ano? Stejná otázka jako na začátku. A stejně na ní nevm odpověď.


Delší neaktivita

24. května 2014 v 16:52 | Anna Elizabeth Potter |  To se prostě nikam nehodí
Omlouvám se za svou neaktivitu, ale na začátku května se mi nějak nechtělo psát a teď jsem byla na týden se školou v Anglii. Znáte mě, nejsem ta co by psala články každý den. Když mám chuť ,tak něco napíšu a když ne tak nepíšu. Vím, že SP (blog) chce povídku na přání, ale opravdu nevím kdy ji napíšu. Nějak mi psaní zase nejde a já se chci do toho dostat. Možná napíšu nějakou jednorázovku, nebo nějakou kapitolu k povídce Dcera pana Darcyho (to už tu dlouho nebylo). Možná začnu konečně novou kapitolovku Pan učitel, ale ještě moc nevím. No tak zatím zase ahoj.


Citáty (15)

7. května 2014 v 20:02 | Anna Elizabeth Potter |  Beautiful :))***
"Nápadně hezkým ženám mnohdy chybí schopnost k lásce. Nápadně nehezkým pak příležitost."

"Žádná láska není tak opravdová, jako láska k jídlu."

"Láska se nedá měřit trváním. Z jednotek času rozhodují o ní ty nejkrásnější. Jediným okamžikem se prohrává nebo vítězí a jediná noc může mít pro lásku větší cenu než celý život."

"Odpouštění je větším důkazem lásky než žárlivost."

"Nenechte se zastrašit dlouhými slovy. Všechny skutečně důležité věci jako život, smrt, hlad, strach, den, noc i láska mají krátké názvy."

"Láska je neustálý boj - zpočátku o ženu a nakonec se ženou."

"Lidé nenávidí smrt neprávem, je to nejjistější obrana proti mnoha nemocem a svízelům."

"Jak může být smrt zlá, když v její přítomnosti o ní nevíme?"

Recenze-Hledání Aljašky

6. května 2014 v 19:31 | Anna Elizabeth Potter |  Knižní recenze
Obálka titulu Hledání Aljašky
Název: Hladání Aljašky (Looking for Alaska)
Autor: John Green
Rok vydání: 2013
Počet stran: 249
Nakladatelství: Knižní klub
Anotace: V celé dosavadní existenci Milese zvaného "Váleček" se zatím nic zajímavého nestalo a jeho posedlost slavnými posledními slovy velikánů v něm vyvolala ještě větší touhu hledat "velké Možná". Vypraví se tedy do občas bláznivého, trochu nejistého a rozhodně ne nudného světa internátní školy Culver Creek a život přestane být bezpečný - ba změní se v pravý opak. Jen o pár dveří dál totiž bydlí nádherná, chytrá, zábavná, sexy, sebedestruktivní, ujetá a naprosto fascinující Aljaška Youngová, kapitola sama pro sebe. Vtáhne Válečka do svého světa, nasměruje ho k velkému Možná a uloupí mu srdce. Další příběh známého autora Johna Greena - živý, naléhavý a nekonečně dojemný!

Hodnocení: Mé první reakce? Aspoň, že jsem si tu knihu půjčila v knihovně a nekoupila! Kniha mě opravdu ze začátku nenadchla. Ani Hvězdy nám nepřály (recenze bude až mi kamarádka vrátí knihu) mě moc nezaujala. Ze začátku to bylo takové, pořád stejné a kniha se nijak nelišila od ostatních. Říkala jsem si, že tu knihu snad odložím a nedočtu ji. Promiňte, ale kdo pojmenuje kamaráda Váleček? A kdo si nechá říkat Plukovník? No ovšem do knihy jsem se postupem času začetla a začínalo to nabírat grády. A najednou...BUM! Nechci vám říkat co se stalo, abych tady neprozradila (aspoň pro mě) podstatu knihy. Moje reakce byly: "Ne! To není možné!"
Nevěděla jsem proč mě to tak vzalo, ale vzalo a v ten moment jsem si uvědomila, že ta kniha není vůbec špatná. Je velice realistická a mě se třeba líbila víc než Hvězdy nám nepřály. Opravdu příběh nabitý emocemi! Teď LITUJI, že tuto knihu nemám koupenou a jenom půjčenou z knihovny.
Kdyby jste se mě zeptali předevčírem, řekla bych vám: "Tak této knize dáám 5/10." Teď vám řeknu, že tato kniha si zaslouží 5/10 9/10!

"Jak se kdy dostaneme z tohoto labyrintu utrpení?"
"Vy všichni kouříte, protože vám to chutná. Já kouřím, abych umřela."
Alijaška Youngová

Už nechceme dál pracovat!

5. května 2014 v 20:46 | Anna Elizabeth Potter |  Tiše sedím, přemýšlím...
Toto není anotace na žádnou moji dlaší povídku, je to "příběh" který se mi stal a já se z něho potřebuju nějak dostat.
Přišly jsem s hokama z tréninku do šatny. Sedla jsem si na lavičku a jen tak seděla. Než jsem si svlíkla jenom triko, uběhlo spoustu času, připadala jsem si jako kdyby mě právě probudily. Najednou se dostavil záchvat kašle, ale ne ten který odkašlete a vše je v pohodě. Začala sjem se dusit a můj kašel už nebyl normální kašel, ale ten hnusný dráždivý, kdy si myslíte, že se udusíte. Stoupla sem si a předklonila se, za chvíli už jsme padla na kolena a dusila se. nemohla jsem dýchat, nemohla jsem mluvit ani pít. Holky kolem mě nejdřív stály, chudinky nevěděly co mají dělat. Ptaly se mě jestli nechci pití. Zavrtěla jsem hlavou. Nemohla jsem se ničeho napít. Sesunula jsem se na podlahu a dusila se. Snažila jsem se bojovat, ale kašel byl horší a horší a já cítila, že nevyhraju. Začalo se mi dělat černo před očima a já se začínala doopravdy bát. Ze všech posledních sil jsem dokázala vstát a přesunout se k již otevřenému oknu. Tam už jsem jenom dýchala a dýchala. Po chvíli jsem se vrátila do šatny a poděkovala holkám, které otevřely okno a podaly mi pití.
Cestou z tréninku, jsem poznala, jak mě všechno bolí. Seděla jsem v autobusu a soustředila se na dýchání. Měla jsem pocit, jako by mi plíce přestávaly fungovat. Jako by už nechtěly dál žít a bojovat o místo na světě. Vyšla jsem naše schod a byla jsem udýchaná jako moje babička po rakovině.
Už jednou jsem měla zápal plic, nechci ho mít znovu...

Teplé kakao, Agatha Christie, paní Radcliffová

3. května 2014 v 22:01 | Anna Elizabeth Potter |  Tiše sedím, přemýšlím...
Vím, že nadpis nedává smysl...to nedává nic poslední dobou.
Musím uznat, že teplé kakao je jedna z nejlepších věcí na světě! Miluju kakao! Ležím v posteli, mám u sebe hrníček s kakaem. Dokáže uklidnit v tu správnou dobu. Díku bohu, že někdo zasadil kakaovník!

Recenze-Tereza

3. května 2014 v 18:54 | Anna Elizabeth Potter |  Knižní recenze

Obálka titulu Tereza
Název: Tereza etiketa pro dívky
Autor: Ladslav Špaček
Rok vydání: 2014
Počet stran: 171
Nakladatelství: Mladá fronta
Anotace: Tereza je obyčejná šestnáctiletá holka, která se seznámí na facebooku s klukem o něco starším, a společně prožívají všechny situace, do kterých se dostávají mladí lidé jejich věku. Společně řeší svůj vztah, rozchody a návraty, ale i chování k rodičům, ke kamarádům, učí se základům chování v restauraci, v tramvaji, v hotelu, na cestě letadlem, na diskotéce, ale i na svatbě a na společné dovolené na jachtě. Oba projdou všemi nástrahami života a společně se s nimi vyrovnávají.

Knížka učí mladé dívky ve věku mezi čtrnácti a osmnácti lety řešit jejich životní problémy a vyrovnávat se s nimi.
Poutavý příběh o první lásce je v podtextu stále provázen pravidly etikety přizpůsobenými životu a mentalitě teenagerů.

Všechny potíže bude řešit hlavní hrdinka přes facebook, resp. prostřednictvím chatu, její hlavní rádkyní je "chatařka" Lada, ovšem v diskusích zaznívají i jiné hlasy - záleží na Tereze, na čí radu dá.
Moje hodnocení: Tuto knihu jsem dostala od mamky. Hned mi bylo jasné, že to nebude nějaká detektivka, nebo thriller. Moje mamka mi knížky nedává. A pak už jsem viděla název. Etiketa pro dívky. Věděla jsem, že to nebude jen tak.
Knihu jsem začala číst hned ten den a měla jsem ji za čtyři hodiny přečtenou. Dívka Tereza se na facebooku seznámí se sympatickým mladíkem. Mladík (Nik) Terku přemlouvá, aby s ním šla ven. Terka se bojí a tak napíše své kamarádce Ladě a ta jí dá pár rad. Například ať si schůzku s ním domluví za světla a někde kde je hodně lidí. Ať vezme na schůzku taky svou kamarádku. Tereza se tedy rozhodne se s Nikem sejít. Z nika se vyklube moc příjemný a fajn kluk. začnou spolu chodit a život jim do cesty dá mnoho překážek. Když si Tereza neví rady je tu pro ni Lada, která vždycky ví co dělat a jak se zachovat.
Ladislav Špaček chtěl touto knihou dívkám přiblížit slušné chování a etiketu, já myslím, že se mu to docela povedlo. Příběh je i docela reálný.
8/10



Originál nebo česká obálka? (Harry Potter a kámen mudrců)

3. května 2014 v 17:34 | Anna Elizabeth Potter |  Knihy (aneb to co miluji nadevše)

Dnes se budu rozhodovat mezi obálkami Harryho Pottera a kamene mudrců.

Animace z HP (8)

3. května 2014 v 13:34 | Anna Elizabeth Potter |  Beautiful :))***
Nějak se mi ty animace zalíbily...