2. Kapitola

8. února 2014 v 20:47 | Annie Potterová |  You never loved me...(pozastaveno)

Slibuji, že někdy v budoucnu udělám lepší banner! Takže tu konečně máte 2. kapitolu. Myslím, že první jsem přidávala někdy na začátku prázdnin, takže hodně dávno. No snad se vám tato kapitola bude líbit.



"Nemůžu uvěřit, že to tak rychle uteklo…" Čtveřice bradavických studentů nastupovala do vlaku, který je měl, už naposledy, odvést do mudlovského světa.
Ve vlaku si hledali volné kupé, až ho konečně našli a usadili se. Sirius si sedl k oknu a zadíval se na Bradavice. Byly jeho domovem a místem, kde měl tak velkou moc. Nelíbilo se mu, že by je měl opustit, ale co se dá dělat. Poté, co se zadíval na Bradavice, začal přemýšlet nad Kate. Poslední týden si pořád dokola přehrával jejich poslední setkání.
"Siriusi! Haló Země volá Siriuse!"
"Hm?
"Co ti pořád je?" James se na něj zašklebil.
"Copak si to uvědomuju jenom já?! Chápete vy čtyři, že už se sem nikdy nevrátíme? Že už nikdy nebudeme takhle spolu? Že legrace…už skončila?" Jak to nemohli chápat? Vždyť je možné, že Bradavice už nikdy neuvidí!
"Snad si nemyslíš, že se teď rozejdeme?" James se na něho ohromeně podíval.
"A co si myslíš, že se stane?" Sirius si slyšitelně odfrkl.
"No, vzhledem k tomu, že patrně nemáš kde bydlet, jsem se rozhodl, že tě ubytuji na čas u sebe. Dům už mám vybraný, i Lily se líbí." Sirius pohlédl na svého nejlepšího přítele s ohromením v očích.
"Ty bys mě u sebe nechal bydlet?" Zeptal se.
"Nemám na vybranou." Usmál se teď už mladý muž s brýlemi. "Nějaký čas ještě budu bydlet u rodičů, ale co nejdřív se nastěhuju do domu, který mi koupili." Sirius tomu nemohl uvěřit. James ho u sebe nechá bydlet!
"A Lily, tobě to nebude vadit? Vždyť až se třeba vezmete, tak tam budu jenom překážet a určitě budete chtít děti a tak…" Lily se začervenala. James se slabě pousmál.
"Tak daleko s plány ještě nejsme Tichošlápku." Usmála se Lily. Dalo se jí, ale vyčíst z obličeje, že ona sama nad tím už přemýšlela. Kdo ví, kam se ve svých představách dostala.
S mnohem lepšími pocity si Sirius vychutnával poslední jízdu školním vlakem. Nechtěl pořád myslet na Kate a její reakci. Asi by ho víc překvapilo, kdyby to vzala s klidem, to totiž ještě žádná nedokázala, ale ona se odvážila dát mu facku. Nikdy o žádné dívce tolik nepřemýšlel, teda aspoň ne po tom, co se s ní rozešel. Musel přiznat, že Kate byla velice zvláštní a silná osobnost a nejspíš byla ze všech holek úplně nejlepší. A to má Sirius s čím porovnávat!
Vlak začal pomalu zastavovat a všichni, už převlečeni do mudlovského oblečení, vyskočili i se svými zavazadly ven. Prošli společně přepážkou, ale ještě než tak učinili, Sirius se naposledy otočil na černo-červený vlak.
"Bradavice mi budou chybět…" Zašeptal a prošel přepážkou. Myslel si, že na druhé straně ho nikdo vítat nebude, jelikož minulé prázdniny utekl z domu, ale Potterovi ho objali a přivítali hned po Jamesovi. James na něj mrkl, a potom začal představovat Lily svým rodičům.
Sirius se rozhlížel po mudlovském nádraží a hledal- no musel si to přiznat- Kate. Nakonec ji našel. Seděla na lavičce opodál. Než si uvědomil, co dělá, rozešel se směrem k ní.
"Ahoj Kate."
"Ahoj. Co chceš?" Vypadala nemocně a dost zuboženě.
"Jen jsem se ti chtěl…omluvit…já vím, rozešel jsem se s tebou narychlo, ale opravdu by nám to neklapalo!"
"Jasně, jasně. Jako by to neklapalo s Jenny, Amandou, Charlotte, Nataly a kolika dalšíma, že? Hele Blacku, mně je to upřímně jedno! Vím, že způsob jakým jsem se zachovala, když jsi mi to řekl, byl až přehnaně hysterický, vůbec to tak horké nebylo. Mám pocit, že kdybys to neukončil ty, tak bych to asi ukončila já, a teď mě omluv…" Kate už poslední slova zašeptala a vyběhla směrem k záchodům. Běžel za ní a slyšel, že se dáví a zvrací. V tu chvíli mu bylo docela jedno, že to jsou dívčí záchody, vběhl dovnitř a podržel ji vlasy.
"Díky." Zamumlala, když si vypláchla ústa a otřela se kapesníkem, který jí vyčaroval.
"Jak dlouho takhle zvracíš?" Zeptal se. Bylo mu to divné, ale k téhle dívce choval určité sympatie.
"Už asi týden, něco na mě leze…"
"Proč jsi nešla za madam Pomfreyovou?" Otázal se.
"Nevím, nechtělo se mi…" Zabručela. Vyšli společně z dívčích záchodů a Sirius ji nepatrně přidržoval, protože se jí ještě trochu třásla kolena.
"Díky, támhle jsou naši, už musím jít. Hodně štěstí, Siriusi. Možná se někdy ještě potkáme." dořekla a zamávala mu. Díval se za ní a za jejími rodiči. Byla to zvláštní chvilka, ale docela kouzelná.
"No co…stejně už ji nejspíš nikdy neuvidím." Zabručel si pod ještě neexistující vousy.
"Tady jsi, Tichošlápku! Pojď, rodiče už čekají v autě!" Zasmál se James a vedl svého nejlepšího přítele k vozidlu. Odjížděli spolu ze stanice King ´s Cross vstříc běžnému životu každého dospělého kouzelníka. Problém byl v tom, že životy Siriuse Blacka, Jamese Pottera, Lily Evansové, Remuse Lupina a Petera Pettigrewa nebyly ani zdaleka tak obyčejné, jak se na začátku zdálo…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Slečna Postradatelná Slečna Postradatelná | E-mail | Web | 17. února 2014 v 14:36 | Reagovat

Pěkné :3 bručel si pod neexistující vousy xD a líbila se mi ta řeč Kate :D jak to sebevědomě vyklopila a ták :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama