One wrong scene

14. prosince 2013 v 22:43 | Annie Potterová |  Fanfictions (one-off stories)

Tak...moje první povídka o Loganovi. Není tak dobrá, jako ta druhá, ale tu sem za okamžik přidám. Tahle povídka (i ta druhá) je hodně naivní a řekla bych, až moc...pohádková...no co se dá dělat snad se vám bude líbit.


"Jak jsi mohl?!" Se slzami už nejen v očích jsem běžela do ložnice a začala si do tašky zabalovat věci. Všechno pokazil! Všechno! Plánovali jsme si společnou budoucnost, měli jsme se brát a on to všechno pokazí. Jak já ho nená…miluju ho, ale neodpustím mu, co udělal.
"Annie, prosím! Já ti to vysvětlím! Vždyť to není pravda!" Otočila jsem se na něj. Doběhl mě do ložnice a teď stojí ve dveřích, abych nemohla odejít už se sbalenou taškou nejnutnějších věcí.
"A jak to chceš vyvrátit? Vždyť tě s ní vyfotili a skoro všichni, co v tom klubu byli, odpřisáhli, že ses na ni lepil jak lepidlo! Vždyť tam píšou, že jste se tam i svlékali a já nevím co ještě!" Podíval se na mě se strašným výrazem v očích.
"Snad tomu nevěříš!" Stále se na mě díval. Přišla jsem k němu blíž.
"Já nevím, čemu mám věřit, ale vím, že odtud musím hned vypadnout a tebe už nechci vidět! Ublížil jsi mi, Logane, kdy to už konečně pochopíš?!" Slzy mi tečou proudem po tvářích a on už mi ani nebrání v tom, abych odešla. Pochopil, že mi ublížil a jelikož ho znám, vím, že z toho bude mít výčitky dost dlouho.
Když jsem vycházela z domu a dávala dvě tašky do kufru taxi, ještě za mnou přiběhl a chytil mě za ruku.
"Přeci nemůže být konec…po tom všem…to pro tebe těch pět let nic neznamenalo? Přeci máme pár měsíců před svatbou. Annie, já vím, že jsem udělal hloupost, prosím odpusť mi to. Já jsem…" Zbytek jeho věty jsem už neslyšela, protože jsem zalézala do taxíku a už jsem dávala pokyn řidiči, kam má jet.
Právě proto, kolik pro mě těch pět let znamenalo, teď odjíždím, proč to nedokáže pochopit? Nechápe, že ho miluju víc než kohokoli jiného na tomhle světě. Nechápe, že jsem si ho chtěla vzít a mít s ním velkou rodinu, ale tohle všechno byly jenom sny. Sny, které jsem si vysnila a které se asi nikdy neuskuteční. Podívala jsem se na mobil. 10 nepřijatých hovorů od Logana. Ten blbec si myslí, že s ním ještě budu chtít mluvit.
Taxík zastavil před velkým domem se zahradou, který patřil mým rodičům, než se odstěhovali. Řekli mi, že ho můžu kdykoli využít a já jim na to tehdy řekla, že nebude potřeba, že mám Logana. Taková blbost!
Vyndala jsem věci z auta, zaplatila taxikáři a hledala klíče. Konečně jsem je našla pod jedním ze tří květináčů před domem. Odemkla jsem a přivítala mě vůně domova. Prošla jsem halou, až do svého pokoje, kde jsem si začala vybalovat.
Teprve při vybalování mi došlo, že ho budu vídat v práci a to znamenalo veliký problém. Ne, není to problém! No a co, že ho tam budu vídat? Aspoň bude o to víc trpět. Já i Logan jsme byli herci a podle ostatních dost dobří herci. Logan se proslavil už jako malé dítě, já se proslavila spíš až v šestnácti. Kolik lidí nám říkalo, jak nám to sluší…no asi to bude minulost. Určitě to bude minulost!
Během pár chvil se mi udělalo pěkně nevolno a tak jsem běžela na záchod. Nebylo to během tohoto týdne poprvé. Docela často se mi udělá špatně a zvacím. Měla bych zajít za
doktorkou, moment…teď stejně nemám co dělat, tak za ní zajdu hned.


"A další na řadě je…á slečna Kingová! Pojďte prosím!" Usmála jsem se na sestřičku a vešla jsem do ordinace.
"Dobrý den, paní doktorko," pozdravila jsem ji jako starou známou. Léčila mě od mých deseti.
"Á mladá slečna přišla." Usmála se na mě.
"No, už ne tolik mladá."
"Tak copak máte za problém?"
"Tenhle týden se mi dělá hodně špatně, zvracím a hodně jím a tak." Doktorka se pousmála.
"Dobře prohlédnu vás a něco s tím provedeme." Prohlídka netrvala ani deset minut a poté se mě doktorka zeptala." Slečno Kingová, máte přítele?"
"Ano…ano mám." Nechtělo se mi jí vysvětlovat, že od včerejška ho už vlastně nemám.
"Já mám totiž silné podezření, že jste těhotná." Koukala jsem na ní jak na puk.
"Tě..těh..těhotná?"
"Ano…copak vy se neradujete? Zajděte si do lékárny pro těhotenský test, ale myslím, že jste na devadesát procent těhotná." Omráčeně jsem jí stiskla ruku a odešla. Cestou jsem se zastavila v lékárně a koupila jsi těhotenský test a opravdu vyšel pozitivně. Co teď budu dělat?!
Ležela jsem doma v posteli a přemýšlela nad svou situací, když v tom někdo zazvonil. Šla jsem otevřít a ve dveřích stál on. Už jsem zavírala, když mi tam dal nohu a já nemohla zavřít.
"Prosím! Musíš mě poslouchat! To všechno byl omyl!"
"Jo? Tak to byl teda blbej omyl. Tak si dávej příště bacha, už jsi kvůli jednomu blbýmu omylu přišel o manželství, tak zatím." Snažila jsem se zavřít. Zapřel se o dveře. Byl silnější, takže mě brzy přetlačil a dostal se dovnitř. Objal mě a přitiskl ke zdi, abych mu nemohla nikam utéct. Moji bradu si vzal do jedné ruky a natočil ji tak aby mi viděl do tváře. Viděla jsem je znovu, ty nádherné modré oči, které jsem na něm tolik milovala a které mi dodávaly sílu, když jsem už nemohla. Kroutila jsem se všemi možnými způsoby, ale on byl silnější.
"Prosím podívej se na ten obrázek ještě jednou!" Nemohla jsem uvěřit, že po mě chce, abych se na tu slizkou fotku znovu podívala. Rozložil noviny přede mne a ukázal do pravého dolního rohu.
"Co tam mám jako vidět?"
"Vidíš tu kameru?"
"Hahaha dobrý pokus, ale dost chabý! Žádná kam…" A v tom jsem jí uviděla, opravdu tam byla schovaná v koutku.
"A poznáváš tu kameru?" Logan věděl, že už se mi to začíná spojovat všechno dohromady. Byla to kamera se štítkem našeho společného seriálu, kde jsme hrály agenty FBI.
"Takže to všechno…"
"Ano! To všechno bylo hrané! Patří to do seriálu! Snažil jsem se ti to říct, ale ty jsi mě neposlouchala! Annie…vždyť já tě miluju! Miluju tě jako žádnou jinou. Jsi pro mě jediná na světě a v životě bych tě s nikým nepodvedl. Kdybych ti někdy v životě ublížil, nedokázal bych s tím žít. Miluju tě strašně strašně, strašně moc. Jsi holka, se kterou chci strávit zbytek života, kterou si chci vzít a s kterou chci mít děti! S nádhernýma modrýma očima jako máš ty." Dívali jsme se jeden druhému do očí a potom mě políbil. Když se odtáhl a já mohla konečně mluvit.
"Já.. mám pro tebe novinu." Usmála jsem se a podívala se na břicho a zároveň ho pohladila. On se na mě podíval s úžasem v očích.
"Chceš říct že…"
"Ano, jsem těhotná!" On mě vzal do náruče a líbal mě dlouho a dlouho…dokud za námi nezaklaply dveře do ložnice.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Hay Lin Hay Lin | E-mail | Web | 2. ledna 2015 v 0:14 | Reagovat

:-D Náhodou, je to milé..
I keď trochu ma zarazilo to, že išla k doktorke, ktorá jej povedala, že je na 90% tehotná, že si má ísť kúpiť tehotenský test. 8-O

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama