Stav zuřivosti...

17. září 2013 v 19:19 | Annie Potterová |  No Fanfictions (one-off stories)

Tahle povídka bude spíš o tom, jak si dva lidi píšou, než o nějakém složitém a pro mě nemožném rozepisování…takže, kdo čekal něco jiného, tak se omlouvám se….původně jsem ji tu ani nechtěla zveřejňovat, protože je to jedna z mých nejhorších povídek...ale schválně co i na to napíšete... ://


"Je tu někdo?!" Zavolala jsem do bytu. Zřejmě je prázdný, protože jsem nedostala žádnou odpověď. Nakonec jsem to i uvítala po tak náročném dnu ve škole a všeho co se za ten týden stalo…konečně víkend!
Jako vždy, když jsem si chtěla udělat hezké odpoledne, jsem si uvařila kakao a uvelebila jsem se v posteli s mým nejlepším přítelem, notebookem. Zapnula jsem počítač a následně i Skype.
Zelená tečka u Noël! Výborně! Napsala jsem "Ahoj". No a teď se jenom opřu a budu čekat na odpověď, ale najednou mi blikla zpráva od Matthewa.
-Ahoj…
A najednou jsem si vzpomněla, že mi chtěl ve škole něco říct. No abych to rozvedla, já a Matthew jsme nejlepší kamarádi a já jsem do něho zamilovaná, ale to on neví! Kdyby to věděl…no kamarádství by šlo do kopru…
-Ahoj :)
Odepsala jsem.
-Jak je? : )
-Jo fajn…konečně pátek co ty? :)
-Ale…nestěžuju si
-Nechtěl jsi mi ve škole něco říct?
-Chtěl…
-No a…nechceš mi to říct teď?
-No…ono to není zrovna lehké…
-Dobře….tak mi to řekneš, až na to budeš připravený…ok? ;)
-Jo…to je dobrý nápad…
Najednou se ve mně vzdmula vlna zuřivosti…nevím, jak se to mohlo stát, ale to už moje prsty vyťukávaly zprávu na klávesnici
-Nenávidím tě!
-Co? -_-
-Nenávidím tě od té doby, co jsem se do tebe zamilovala…
-Počkej….cože?!
-Nic…
-Annie…už jsi to nakousla! Co jsi to napsala?
-Napsala jsem to, co jsem napsala….
-Takže ty to myslíš vážně? -_-
-Ano…
-Aha….
-No…teď čekám, že se odhlásíš a už nikdy se mnou nepromluvíš
-Ne…mě…mě to jenom dost zaskočilo…
-Hm…jasně…
-Ty bys nebyla zaskočená, kdybych ti tohle napsal já?
-No byla, ale já jsem holka…klukům je to putna -_-
-Ale mně to putna není!
-Nemyslím si…
- A jak ti to mám asi dokázat? Třeba tím, že jsem ti chtěl říct, že se mi líbíš?!!
-Počkej, co?
"MATTHEW BEE JE V REŽIMU OFFLINE"
No super…to se mi teda podařilo…proč vždycky všechno tak zvrtám?! No nic…
Zaklapla jsem počítač a po tvářích mi začaly stékat slzy. Pokazila jsem všechno, co se dalo pokazit… zalezla jsem si do postele. Teď se musím vyspat…
Probudil mě zvuk zprávy. Podívala jsem se na mobil a viděla, že mi píše Agata…
-Proč chce Matthew tvoji adresu?
-Nevím…jak to asi mám vědět?
-No…ptal se mě na tvoji adresu…
-No a? Není to jedno?
No mně by asi nebylo jedno, kdyby nějakej kluk chtěl moji adresu…
-Dobře víš, že to není "nějakej" kluk…
-No dobře je to tvůj nejlepší kámoš…
-Agy, já se o tomhle už nechci bavit…mně je to jedno…

Vypnula jsem telefon. Vážně nepotřebuju další rady nebo otázky…půjdu radši ještě spát…nakonec to bylo to nejlepší.
Zase mě něco vzbudilo. Tentokrát to byl zvonek u dveří.
"Mami!" Nikdo se neozýval…ještě není doma, musím jít otevřít. Naštěstí jsem usnula ve věcech, co jsem na sobě měla ve škole, takže to nebude takový trapas.
Došourala jsem se ke dveřím a otevřela. Pusa se mi otevřela úžasem. Za dveřmi na mě čekalo 15 rudých růží, ale asi mě víc překvapil ten, kdo stál za nimi.
"Děláš si srandu?!"
"Z tebe? Jo dost často, ale teď zrovna ne.." Byl to Matthew.
"Proč?"
"No…čím mám začít, možná protože jsi člověk, který mě rozesměje i ve chvíli, kdy se usmívat nechci, protože lepšího člověka už nepotkám a už vůbec ne tak krásného a hodného…" Než jsem stačila něco říct tak mě políbil.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama